Narazili jsme na ně v posledních letech nejspíše všichni — na nejrůznější bibliointervence do veřejného prostoru: v podobě biblioboxů, knihobudek, sousedských knižních koutků. Na koupalištích, u dětských hřišť (zřejmě s představou, že zde rodič místo bdění relaxuje), v banánovkách před antikvariáty, ve veřejné dopravě… Komentář Filipa Tomáše z nakladatelství Akropolis.
Práce malé nakladatelky, případně knihkupkyně, je přínosná, naplňující a radostná, jde o ten nejkrásnější „byznys“ na světě. Přesto se stále musí řešit nějaké problémy — pomohla by pevná cena knih a nezávislost na distribucích.
„Malí nakladatelé jsou blázni. Často vědí přesně, co vydat, aby vydělali hodně peněz. Problém prostě je, že to vydat nechtějí, protože je to nezajímá,“ řekla pro Forbes Barbora Baronová z wo-men. Jak se takové bláznovství projevuje, co malé nakladatele trápí, co by chtěli změnit a jak náročné jsou jejich projekty? Jako první odpovídá Veronika Benešová Hudečková z nakladatelství verzone a knihkupectví 2 veverky.
