Minulou středu, sedmého listopadu, odhalili porotci po tradičním obědě v pařížské restauraci Druant letošního laureáta Goncourtovy ceny: stal se jím čtyřicetiletý Nicolas Mathieu s románem Leurs enfants après eux (Po nich jejich děti). K ocenění se váže i symbolická odměna deset eur — a téměř zaručený nárůst prodejů.

Román Leurs enfants après eux, pro nějž hlasovalo šest porotců z deseti, vypráví o dětství v deindustrializovaném Lotrinsku během devadesátých let. Mathieu sleduje hlavního hrdinu, šestnáctiletého Anthonyho, a jeho přátele během čtyř let, popisuje jejich radostné chvilky a první lásky, stejně jako deziluzi ze ztráty budoucnosti. Lotrinsko byla jedna z francouzských oblastí, které těžce postihl konec těžby a zpracování železné rudy — o práci v těžkém průmyslu přišlo velké procento lidí a s nimi i jejich děti.

Nicolas Mathieu sám vyrostl ve východní Francii a zažil dopady konce těžkého průmyslu na své okolí. Leurs enfants après eux nicméně není autobiografická kniha. „Chtěl jsem vyprávět o tom, jaké to je, vyrůstat v ukončeném světě, s dědictvím, které nechcete, na místě daleko od velkých měst. Chtěl jsem mluvit za všechny ty lidi, ne abych je soudil, ale abych je pochopil,“ říká Mathieu.

Leurs enfants après eux je Mathieův druhý román. Už jeho debut, kriminální Aux animaux la guerre (Válku zvířatům, 2014), získal několik menších ocenění a francouzská televize France 3 jej adaptovala jako šestidílný seriál.

Deník The New York Times podotýká, že ocenění přišlo v době rostoucí nespokojenosti Francouzů s politikou prezidenta Emanuela Macrona, již často vnímají jako nakloněnou zájmům bohatých vrstev společnosti.

S podobným tématem před nedávnem mezinárodně uspěl i spisovatel Édouard Louis. Román Skoncovat s Eddym B. (2014, česky 2018) vypráví o životě mladého homosexuála v severofrancouzském Hallencourtu, stíhaném nezaměstnaností, násilím a beznadějí stejně jako románové prostředí posledního laureáta Goncourtovy ceny.


„Amor librorum nos unit“ čili „Láska ke knihám nás spojuje“ zní motto Mezinárodní ligy antikvářů (International League of Antiquarian Booksellers, ILAB). Minulý týden se ukázalo, že nejde o prázdné heslo: přes pět set padesát antikvariátů z dvaceti šesti zemí se spojilo v protestu proti krokům firmy Amazon. Úspěšně.

Největší internetový obchod v roce 2008 koupil prodejní platformu AbeBooks, globální antikvariát, který od roku 1995 sloužil profesionálům i čtenářům k prodeji a nákupu raritních knih a tiskovin. Portál zprostředkuje uživatelům i prodejcům pouze samotný nákup a transakci, za dopravu už ručí jednotliví obchodníci. I tak se jedná o důležitou platformu ve světě starožitných, starých a vzácných knih, hlavně kvůli mezinárodnímu obchodování.

Provozovatelé a vlastníci antikvariátů napojených v České republice, Jižní Koreji, Maďarsku a Rusku na AbeBooks dostali na konci října od firmy neosobní e-mail s informací, že web v těchto zemích končí. „Omlouvám se za tuto nepříjemnost,“ stálo na konci dopisu. Amazon, respektive portál AbeBooks, krok zdůvodnil přechodem k jinému zprostředkovateli plateb.

V případě pražského antikvariátu Valentinská „nepříjemnost“ znamená pět pracovní míst a dvacet tisíc knih v cizím jazyce, které se skoro nedají prodat v kamenné prodejně. Provozovatelé antikvariátu Valentinská Jan a Ondřej Schickovi proto kontaktovali a informovali ILAB a její členy.

Mezi nimi byl i britský knihkupec Simon Beattie, který navrhl a rovnou zahájil bojkot: na profilu svého obchodu na AbeBooks zvolil možnost „dovolená“, čímž do odvolání znepřístupnil svůj sortiment. Během několika dní se přidalo přes pět set obchodů z celého světa a z AbeBooks zmizely miliony vzácných titulů.

Protest zafungoval. Na setkání sedmého listopadu se zástupci ILAB a AbeBooks dohodli, že antikvariáty v dotčených zemích můžou nadále využívat služeb portálu za nezměněných podmínek.

Antikváři se můžou vrátit z dovolené.