Orwellova marmeláda konečně na světě

Našel se dosud nezveřejněný esej od George Orwella. Zemřela britská spisovatelka romantické prózy Rosamunde Pilcherová. Káhirský mezinárodní knižní veletrh se stal místem diplomatické roztržky.

Organizace British Council zveřejnila dosud nepublikovaný esej George Orwella. Text o britské kuchyni Orwell napsal v roce 1946 právě na objednávku British Council, britské neziskové organizace zaměřené na mezinárodní kulturní a vzdělávací vztahy, jejíž zástupci si přáli zlepšit reputaci anglického stravování v zahraničí. Esej ale i přes nadmíru kladné hodnocení — „až na jednu nebo dvě drobné výtky myslím, že to je vynikající,“ napsal Orwellovi editor — nikdy nevyšel.

Lidé v British Council si totiž uvědomili, že zveřejnění textu velebícího pečeně, máslo a zavařeniny by v čerstvě poválečné Evropě trpící nedostatkem úplně všeho mohlo mít naprosto opačný efekt než zvýšení popularity anglických pokrmů. „Je mi velice líto, že ohledně vašeho rukopisu nastala taková hloupá situace,“ píše editor, „ale máme pochyby o takovém přístupu k bolestivému tématu jídla v dnešní době.“

Dopis Orwellovi i samotný esej našel nedávno zaměstnanec British Council při rešerších a obojí si lze přečíst na webu organizace.

„Je to jídelníček vlhké severní země, kde je hojnost másla a nedostatek rostlinných olejů, kde se horké nápoje dají pít po celý den a kde jsou všechna koření a některé výraznější bylinky exotické zboží,“ píše Orwell o anglickém přístupu k jídlu a připojuje šest vlastních receptů, například na vánoční puding, švestkový koláč nebo marmeládu.

Posledního receptu se týkala jedna z oněch kritických výtek: „Špatný recept! — Moc vody a cukru,“ stojí v poznámce u Orwellovy marmelády. A je to také jediná věc, u níž organizace British Council své stanovisko od roku 1946 nezměnila. „Pořád si myslíme, že se mýlil ohledně množství vody a cukru v marmeládě. Bylo by to až moc vodnaté,“ říká Alasdair Donaldson z British Council.


Ve věku devadesáti čtyř let minulý týden zemřela britská spisovatelka Rosamunde Pilcherová, autorka románů populárních hlavně mezi čtenářkami. Úmrtí potvrdil její syn Robin: Pilcherová podlehla mrtvici, která následovala po krátkém nachlazení.

V Česku je Pilcherová známá především díky televizním adaptacím jejích románů, často zasazených na idealizovaný anglický venkov nebo skotskou vysočinu.

Rosamunde Pilcherová se narodila v západoanglickém Cornwallu. Začala psát už v sedmi letech, první povídka jí vyšla v devatenácti letech. Na konci čtyřicátých let tvořila pod pseudonymem Jane Fraserová pro nakladatelství Mills & Boon, specializované na červenou knihovnu, „příšerně vlhké drobné romány — romanťárny s červenými růžemi na obálce“. Od padesátých let začala Pilcherová publikovat pod vlastním jménem. Opravdový průlom přišel se čtrnáctým románem Hledači mušlí z roku 1987, který se stal mezinárodním bestsellerem a z tehdy třiašedesátileté autorky udělal hvězdu. Rosamunde Pilcherová oficiálně ukončila kariéru v roce 2000.

Její romány se dočkaly filmového zpracování. Obzvláště populární je Rosamunde Pilcherová v Německu, kde vznikly desítky televizních adaptací. Německé cestovní kanceláře dokonce pořádají tematické zájezdy do Cornwallu. Britský ministr kultury proto Pilcherovou označil za „osobnost, která toho učinila víc než kdo jiný pro zlepšení vztahu mezi německým a britským lidem“.


V Káhiře do včerejška probíhal mezinárodní knižní veletrh, jedna z nejdůležitějších literárních akcí v arabském světě: v loňském roce jej navštívilo přes dva miliony lidí, prezentovali se nakladatelé ze sedmadvaceti zemí. A stejně jako v předchozích letech se veletrhu nevyhnula kontroverze — americká ambasáda zavřela svůj stánek na protest proti antisemitismu.

Na počátku minulého týdne jeruzalémské Centrum Simona Wiesenthala upozornilo na přítomnost antisemitské literatury na egyptském stánku. Egypťané prezentovali Protokoly sionských mudrců, Mezinárodního žida od Henryho Forda nebo i Hitlerův Mein Kampf. Šéf americké ambasády v Káhiře Thomas H. Goldberger proto nařídil ukončit prezentaci na veletrhu a zároveň po egyptské vládě „požadoval okamžité stažení daných materiálů“.

Předcházející ročníky Káhirského knižního veletrhu se do veřejného povědomí zapsaly zabavováním knih. Egyptská policie konfiskovala knihy považované v arabském světě za kontroverzní. Egyptská vláda knižní trh velmi přísně kontroluje.