Při mé práci knihovníka se mi do rukou dostávají tituly, na které bych jinak pravděpodobně nenarazil. Denně mám možnost listovat v knihách starých, vzácných, zapomenutých, ale i nezajímavých, podivných či zcela běžných. Jednou za čas se s vámi podělím o několik knížek, které mě zaujaly svým zpracováním, originalitou či tím, že už jsou prostě dost staré na to, aby si na ně lidé nepamatovali.
Čtvrtý ročník básnické Ceny Václava Buriana přivádí do Olomouce čtyři mimořádné hlasy soudobé lyriky z České republiky, Polska, Slovenska i z Německa.
Začal školní rok a dětem obtěžkává aktovky i hlavy první čtení, některým povinná četba. Jak vzpomínáte na své čtenářské začátky a objevy?
V nakladatelství Druhé město dnes vychází Ostrovy, nová povídková kniha spisovatelky, scenáristky a kritičky Dory Kaprálové. Povídali jsme si s ní o nových i starých povídkách, životě v Berlíně a o tom, co dnes dělat.
Neuběhne už den, kdy bychom si nepřečetli nějakou zprávu o blížící se klimatické katastrofě a kolapsu biodiverzity. Jsou to znepokojivé zprávy — hlavně kvůli tomu, že přírodu rozlítil člověk; a snad ji může znovu uklidnit. Téma vykořisťovatelského vztahu člověka a přírody je tradičním motivem moderní literatury. Možná nikde nerezonuje tak silně jako v díle amerického prozaika Hermana Melvilla, od jehož narození uplynulo počátkem srpna dvě stě let. U té příležitosti jsme si o Melvillovi i jeho románech povídali s literárním historikem a amerikanistou Michalem Peprníkem z Univerzity Palackého.
Když počátkem minulého roku vyšel v Británii román Jediný příběh, vzbudil pozornost stejně jako všechny předešlé knihy Juliana Barnese. Opět se tak do středu zájmu literární i čtenářské obce dostala pro dvacáté první století nepravděpodobná próza: pomalý, intimní a křehký rozklad lásky, identity a paměti. Jediný příběh pro nakladatelství Odeon přeložil publicista a překladatel Petr Fantys.
