Jeden z nejdůležitějších komiksů historie se mění v nejpopulárnější „uměleckou“ formu současnosti — v quality TV seriál z produkce HBO.
Opilci a feťáci, špatně placené noční práce, vztahy s rodiči, dětmi a sourozenci. Všechny ty malé smutné životy. To jsou témata nebo často spíše prostředí povídek americké spisovatelky Lucie Berlinové, které se přihodilo něco, co se už nějakou dobu neobjevilo — posmrtná sláva.
Postava s oválným obličejem a zvednutou čupřinou, za níž běží foxteriér — Tintin. Jedná se o jednu z charakteristických a nejlépe rozeznatelných vizuálních ikon 20. století. A ta letos slaví 90 let od svého vzniku, během nichž prodělala vývoj v něčem typický pro západní umění i myšlení celého minulého století.
Před více než dvěma týdny zemřel Stan Lee. Ač si jej většina, především tedy diváků než čtenářů, bude pamatovat jako dědečka, který se objevuje v superhrdinských filmech, Stan Lee byl hlavně inovátor a revolucionář superhrdinského komiksu. Člověk, který vyšlapal cestu, po které poté mohli vyrazit Frank Miller, Alan Moore nebo Mike Mignola.
V dubnu letošního roku ohlásil Neil Gaiman, dnes již legendární tvůrce bezpočtu fantastických světů, další pokračování svého proslulého komiksu Sandman. Tentokrát už to nebude on, kdo bude příběhy o Pánovi snů tvořit, ale přenechává je mladším autorům.
O vlastní tvorbě se vyjadřuje velké množství tvůrců. Mezi perly žánru můžeme s jistotou řadit Flaubertovy dopisy, Bergmanovy Obrázky či Wernischovu Pekařovu noční nůši. Autoři volí eseje, zápisky, imaginární dialogy. Bukowského dopisy by mohly, alespoň podle názvu, patřit k těmto textům. S Bukowským to však nebude tak snadné.
