19/12/2022 | zprávy |

Čas transformace

Huntingtonova knihovna do své sbírky získá archiv Thomase Pynchona. Francouzští vězni poprvé udělovali cenu za literaturu.

Thomas Pynchon je podivná a nepolapitelná legenda amerického postmodernismu. Spisovatel je známý nejen svými spletitými a polyfonními romány, ale také svou neochotou komunikovat s médii. Celý život se vyhýbá reportérům i slávě a pro ceny, jež za svá díla obdržel, posílá někoho jiného. Jeho kaleidoskopický román Duha gravitace je často přirovnáván k Joyceovu Odysseovi a měl velký vliv na celé generace nejen amerických autorů, včetně Salmana Rushdieho, Davida Fostera Wallace a Davea Eggerse.

Archiv, který získala Huntingtonova knihovna v Kalifornii, obsahuje mimo jiné sbírku strojopisů, koncepcí ke každému z Pynchonových románů, ručně psané poznámky, korespondenci s nakladateli a zápisy z výzkumů, kterým Pynchon vždy před započetím každé práce věnoval spoustu času. Do konce roku 2023 bude archivováno celkem čtyřicet osm krabic s Pynchonovými spisy a poté bude k dispozici vědcům. Karen Lawrenceová, prezidentka Huntingtonovy knihovny a sama literární vědkyně zaměřená na Jamese Joyce, věří, že archiv vzbudí obrovský zájem u vědecké komunity. Nápad na oslovení spisovatele přišel od kurátorky literárních sbírek Huntingtonovy knihovny Karly Nielsenové. 

Zásadním prostředníkem pro organizaci Pynchonova archivu a komunikaci s institucí byl jeho syn Jackson. Ten prohlásil, že kromě vzácných sbírek literárních, které Huntingtonova knihovna už vlastní a opečovává, byly rozhodující i další sbírky, které mají s prací Thomase Pynchona mnohem víc společného. „Když nás Huntingtonova knihovna oslovila, byli jsme nadšeni především jejich leteckými a matematickými archivy, a zvláště pak jejich sbírkou map,“ uvedl Jackson Pynchon v prohlášení, které knihovna uveřejnila. „Když jsme se dozvěděli o rozsahu jejich nezávislých vědeckých programů, jež poskytují výjimečné zdroje pro akademický výzkum v humanitních oborech, došli jsme k závěru, že Pynchonův archiv zde našel svůj domov.“ Literární sbírky, které Huntingtonova knihovna již obsahuje, zahrnují také vzácná vydání Shakespeara, Chaucera, Joyce a Gutenbergovy bible. V knihovně jsou umístěny i sbírky současných autorů včetně Octavie E. Butlerové, Christophera Isherwooda nebo Hilary Mantelové.

Pynchonští učenci a životopisci museli dosud dávat dohromady úryvky z jeho života. Akvizice tak jistě změní jejich práci. Výzkum Pynchona, jehož práce se hemží dobovými slovníky, rozlehlými světy, vědeckými a historickými králičími norami a zakopanými narážkami, není sám o sobě maličkostí. Jak sám Pynchon jednou řekl, rád by „zaměstnal učence na několik generací“.


Odsouzení ve francouzských věznicích poprvé udíleli vládou sponzorovanou literární cenu. Cena s názvem Goncourt des détenus neboli Goncourt vězňů je nejnovější z několika odnoží nejprestižnější francouzské literární ceny. Vězni se na podzim sešli, aby prodiskutovali knihy ze seznamu patnácti finalistů a vybrali z nich vítěze.

Některé věznice organizovaly své vlastní literární ceny, ale Goncourt vězňů je bezprecedentní co do velikosti a dosahu. Zúčastnilo se jí asi pět set lidí zadržovaných v jednatřiceti věznicích. Je také výrazně podporována a propagována francouzskou vládou, která často čelí kritice jak za přílišnou shovívavost k odsouzeným, tak za věznění mnoha lidí ve zchátralých zařízeních. „Kdekoli pokročí kultura, jazyk a slova, násilí ustoupí,“ řekl v rozhovoru o nové ceně Éric Dupond-Moretti, francouzský ministr spravedlnosti. „Čas ve vězení musí být časem trestu, ale také časem transformace.

Vítězná kniha, foto: francouzské Ministerstvo spravedlnosti

Podnět pro Goncourt vězňů přišel z Centre national du livre (Národního knižního centra), instituce, která podporuje francouzský knižní průmysl. Prezidentka centra Régine Hatchondová uvedla, že cílem je učinit kulturu přístupnější a podpořit kritické myšlení. Goncourtova akademie, jejíž porota složená z etablovaných spisovatelů uděluje hlavní Goncourtovu cenu, se do projektu ráda zapojila. „Vždycky jsem byl zastáncem toho, aby věznice byly takříkajíc co nejotevřenější, aby se skutečně staly nedílnou součástí naší společnosti, nikoli uzavřeným a neznámým prostředím, které bývá předmětem strachu nebo nevědomosti,“ říká Didier Decoin, prezident Goncourtovy akademie.

Národní knižní centrum poskytlo knihy a organizovalo návštěvy nominovaných autorů ve vězení. Cena byla nakonec ve čtvrtek 15. prosince v Paříži udělena Sarah Jollien-Fardelové za román Sa Préférée neboli Jeho oblíbená o ženě, která se snaží vyrovnat se zkušeností fyzického a psychického týrání od svého otce.