glosa
22/04/2021 | glosa |

Staronová dobrodružství Conana z Cimmerie

Barbara Conana není třeba představovat — film s Arnoldem Schwarzeneggerem viděl snad každý, a kdo ne, ten přinejmenším ví o jeho existenci. Méně se ví, že autorem této postavy je texaský spisovatel Robert Ervin Howard a v jeho díle se rozhodně nejedná o nemluvného hrdinu poháněného touhou po odplatě, nýbrž o bystrého potulného dobrodruha ovládajícího množství jazyků.

30/03/2021 | glosa |

Proč číst Antigonu

Každá četba starověké klasiky připomíná, z jakých šablon vzešla kultura naší civilizovanosti. Čtete a přitom studujete archetypy. Jarní glosa psychologa Zbyňka Vybírala.

18/03/2021 | glosa |

Pesimistické a existenciální horory

Pro první české knižní vydání v současné době překládám povídky amerického spisovatele Thomase Ligottiho, autora, kterého Washington Post označil za „nejlépe střežené tajemství v současném literárním hororu“. Sbírkou Písně mrtvého snivce si svým způsobem plním dávný sen, protože tento tajuplný tvůrce mě provází už asi dvacet pět let, od doby, kdy jsem si přečetl několik jeho povídek (zmínit musím hlavně „Poslední slavnost s harlekýnem“) a podlehl silnému fluidu jeho přízračné prózy.

11/03/2021 | glosa |

Pravidlo povšechnosti

Možná se vám také dlouho po přečtení vybavují některé pasáže z knih. Mně například jeden dialog, přecitlivělý rozhovor mezi kritikem (či kdovíkým) a spisovatelem nad autorovou knihou, který nezapomenutelně popsala Nathalie Sarraute v románu Mezi životem a smrtí.

04/03/2021 | glosa |

Po stezce Findiánů

Překládání knih finské autorky Katji Kettu je pokaždé dobrodružná výprava. Jednak do prostředí a do období, v nichž se příběhy odehrávají, jednak do samotných příběhů, které se řinou jako vodopád těžko uvěřitelných zvratů a emocí, a jednak do neskutečně bohatého, nápaditého a působivého jazyka.

02/02/2021 | glosa |

Kdo rozhoduje o tom, co budeme číst

Z nenápadného návyku se vyvinul nezaměnitelný způsob výběru knih. Začalo to tím, že po odvyprávění večerní pohádky dvouapůlletému synovi (poslední měsíc téměř výhradně O Červené karkulce) jsem se zvedl, zhasl, na odchodnou směrem k postýlce řekl: „Dobrou noc“ a vzal si z knihovny či ze stolu knihu. S knihou v ruce jsem za sebou zavřel dveře.