Výraznou ženskou postavu i výmluvný portrét doby nabízí třísetstránkový román Marka Tomana s názvem „Panna“. Jeho děj se odehrává na Příbramsku mezi lety 1938 až 1991, ale přitom v mnoha ohledech vybočuje z dlouhé řady do historie se ohlížejících současných českých próz.
Rozhovor se spisovatelkou a teoretičkou Martinou Blažekovou o současné slovenské poezii, vzdálených blízkostech či jejím vnímání současného nastavení doktorského studia.
Drážďanská cena za poezii bude letos udělena už po čtrnácté. Vyhlašována je primátorem Drážďan na podporu současné básnické tvorby básníků a básnířek, kteří žijí v Evropě a píší v českém nebo německém jazyce. Přečtěte si rozhovor s jednou z organizátorek Andreou O’Brien.
Tamara Janecová pracuje ako odborná asistentka na Katedre slovenského jazyka a literatúry na Trnavskej univerzite. Tento rok je členkou poroty slovenskej literárnej ceny Anasoft litera, takže ak vraví, že tohtoročná desiatka je silnejšia, než bola v minulých rokoch, vychádza z prečítaného. Odovzdávanie cien sa koná 26. októbra.
Překladatelka Sylva Ficová se profesně zaměřuje na angloamerickou literaturu. A protože jí to přijde omezující, pro sebe vyhledává i neanglické knihy. Mezi první knihy v angličtině, které četla, patří Wildeovy pohádky. Ale teprve William Blake ji přivedl k překládání. Poezie ji už nepustila a autorky a autory, hlavně ty u nás neznámé, vyhledává a čte dodnes.
Jan Těsnohlídek ml. je součástí české básnické scény nejméně od roku 2009, kdy vydal svůj debut „Násilí bez předsudků“. O rok později obdržel (za všeobecného sakrování velké části literárního provozu) Cenu Jiřího Ortena. Vlny rozvířil i tím, že do debaty o angažované poezii přispěl kontroverzně laděným textem Rasistická poezie. V posledních letech se „usadil“. Z nové sbírky „Garum“ četl na festivalu Ortenova Kutná Hora, jejž organizuje a na kterém v kocovině a spěchu vznikal tento rozhovor.
