Když budete mít štěstí, seženete tu sérii v antikvariátu. Šest dílů knih o Gabře a Málince autorky Amálie Kutinové četly dost možná vaše matky, babičky, prababičky — první díl vyšel v roce 1935. Knihy měla doma i moje babička a četla jsem je u ní dokola během letních prázdnin. Kutinová v částečně autobiografickém vyprávění vzpomíná na svoje dětství.
Různé přístupy k ekologickému a feministickému myšlení zažívají v posledních letech v Česku svého druhu renesanci. O tom, jaká témata a přístupy otevírá ekofeminismus v případě psaní či recepce poezie, jsme mluvili s básnířkou Michaelou Horynovou, v současné době žijící v Hradci Králové.
„Když čtete, máte pocit, jako byste poslouchali,“ píše Terezie Richterová v recenzi na knihu Ilony Ferkové „Ještě jedno, Lído!: Kaštánkovy příběhy z herny“, která vyšla v romsko-českém dvojjazyčném vydání s ilustracemi Martina Zacha.
Cena Evropské unie za literaturu změnila pravidla hry, šanci má i český autor Ondřej Štindl. Byly zveřejněny letošní nominace na ceny Magnesia Litera a diskutovalo se o Státní ceně za literaturu.
V poezii Ondřeje Novotného je přítomen naprosto známý svět — rodiče, matka, otec, děti, žena, hospody a rum. Zároveň je ale v tom světě skoro vše jaksi přízračné, bezpečí známého mizí, mluví se kamennou mluvou, zasahují nás blesky, máme konstantní obavu o budoucnost, vraždí se a pak se ty ruce schovávají pod květované ubrusy. Tentam je pocit nadměrného klidu vedle přesně popsatelných tváří, věcí a dějů, když lednička zahučí jako peklo.
Šéfredaktor reportážní publicistiky a dramaturg Reportérů ČT Marek Wollner skončil v České televizi. Nedobrovolně.
