Na parkovišti spolu v tajemném rozhovoru dvě bytosti ohledávají možnosti propojení dvou velkých nauk. Další díl seriálu k výročí sto let surrealismu se věnuje vztahu surrealismu a tarotu.
Česky nedávno vyšel stěžejní román nizozemsky psané literatury „Smutek Belgie“ Huga Clause. Po rozhovoru s jeho překladatelkou Radkou Smejkalovou přinášíme i portrét autora od jeho belgického životopisce Marka Schaeverse.
Proč je v letošních nominacích na Magnesii Literu Šesták, a ne Sevruk? A jak to, že mezi nimi není Klára Vlasáková? Jaká kritéria vůbec rozhodují o výběru knih? A co z letošních nominací vyplývá o současné české literatuře? Časopisy A2 a Host se sešly ke společné debatě.
Když jsem se dříve dozvídal, že zemřel nějaký pro mě podstatný člověk (ne nutně blízký), dával jsem za něj v duchu Pater Noster a tiše zavzpomínal. Dnes spíš zapátrám na internetu, abych si zemřelého aspoň na chvíli zpřítomnil. Když odešel básník, hudebník a výtvarník Pavel Zajíček, našel jsem…
Před sto lety uveřejnil André Breton „Manifest surrealismu“. K tomuto výročí přineseme na H7O sérii článků, jež se budou zabývat surrealismem v perspektivách, v minulosti i v současnosti. První článek této série se věnuje modernistickým manifestům.
Před sto lety se narodil František Vláčil (19. února 1924 — 27. ledna 1999), filmový režisér a scenárista, jehož filmy Marketa Lazarová, Údolí včel a Adelheid patří k vrcholným dílům české kinematografie.
Autofikce, kam se podíváš. Ale co je na ní vlastně zajímavého? Přinášíme sloupek Jana Němce jako ochutnávku rozsáhlejšího tématu o autofikci, které přináší únorový Host.
Čas bilancí, anket a tipů, čas obrážení knihkupectví. Redaktoři a spolupracovníci časopisu Host vybírají nejlepší knihy letošního roku.
Co spojuje toxické vztahy, sexuální zneužívání, environmentální žal, queer identitu a holocaust? Jakkoli podezřelá se ta otázka může zdát, existuje na ni odpověď. To vše a mnoho dalšího lze pojmout jako trauma. A nejen současná česká literatura to dělá s velkou chutí. Není to však zadarmo.
Před deseti lety, 17. listopadu 2013, se ve věku 94 let uzavřela životní cesta Doris Lessing. Její dlouhá literární dráha, korunovaná Nobelovou cenou za literaturu v roce 2007, ale zůstává stále otevřená pro další potěšení čtenářů a nové interpretace literárních vědců.
Možná dnes ještě někde přežívá pojetí hudebních publicistů a publicistek coby těch, kteří dokážou napsat o koncertu nebo vyslechnutém albu něco vzrušujícího a trefného. Ale to je už jen dozvuk odcházejícího světa. Publicistiku zasáhla, tak jako kupu dalších oborů, nebývalá demokratizace. Dnes jde o…
Společenské klima se v Česku zjevně mění. Během necelého roku vyšly přinejmenším tři popularizační feministické knihy, které si kladou za cíl zmapovat postavení žen v současné české společnosti. Feminismus tak přestává být sprostým slovem a některé druhy společenské nerovnosti — a tím pádem i…