Básně z připravované sbírky „Zemla vulgare“ polské básnířky Katarzyny Szwedy v překladu Dominika Bárta.
V dnešní ukázce přinášíme začátek rozsáhlé komponované básně s názvem „Orfee“ básníka Dominika Melichara. „život / život to zní hrdě začíná / jím každá báje báseň bál / i tvůj život začal na bále orfee / jak by to napsal ká jé / život to zní hrdě / život zní hrdě a mladě / k životu patří paměť a paměť / je třeba pěstovat / od nepaměti / ale ty ji máš orfee viď / a to je tvoje prokletí.“
Díky krátké hře „Pozůstatky něhy“ Barbory Hančilové se vracíme do ještě nedávné minulosti. Pro mnohé z nás už se covidová realita dávno stala minulostí. Sociální distance, kterou pandemie vytvořila, však dala vzniknout ještě hlubším problémům a distancím reálným.
„První narozeniny po třicítce. Tentokrát si nevzpomenul nikdo. Ze sociální sítě jsem odstranil zobrazování svého data narození. Možná z trucu, možná z únavy odpovídat na ta stupidní jednoslabičná slova útěchy. Vždyť loni se vlastně nic nestalo.“ Ukázka z nevydané prózy opavského básníka nazvané „Já, Petr Pan“.
Původně jsme měli připravenou ukázku z autorčiny delší prózy. V poslední chvíli však od Alžběty Stančákové přišel ještě jeden text a krátká zpráva: „Psala mi kamarádka z Ruska, kterou teď popotahovala policie, že si na něj často vzpomene, a mě napadlo, že je teď možná mnohem aktuálnější.“ A tak ho najdete na konci tohoto výboru.
Dnešní ukázka pochází z nejnovější knihy básníka Víta Slívy „Vzkřísit to vše! Z deníku Dnění 1977—2008“, která v nejbližších týdnech vyjde v opavském nakladatelství Perplex a v níž se prolínají básně s deníkovými zápisy.
