Závidím robotům

Programátor z Červených Peček vyřešil krizi středního věku přetrháním všech vazeb na domov a přijal práci v jedné výpočetní firmě v Hongkongu. „Vstoupili jsme do doby bezdrátové,“ bylo to poslední, co řekl manželce.

Několik týdnů byl pyšný, že zvládl projít celým tímto restartem, včetně velmi zvláštní lékařské prohlídky, kde posuzovali každý jeho orgán zvlášť. A když se zabydlel ve firemním komplexu Dračí vejce, když ochutnal všechny druhy nudlí a krásný nový život se mu stával rutinním, začala mu scházet lidská blízkost. A tak si nainstaloval globální aplikaci Make New Friends.

Autoservis

V lásku už nevěřil. Zato pod přátelstvím si představoval takové lepší zrcadlo. Ne to v koupelně, kde mu svit žárovky zvýrazňoval kožní vady. Ale takové, v němž by se odrážel nepřímo, v cizím úsměvu, zájmu a pohledu do očí, například nad miskou s nudlemi. 

Namířil na sebe telefon kvůli profilové fotce a zatvářil se téměř dojemně, když zmáčkl spoušť. K obrázku doplnil popisek: Hledám druhou hůlku. 

Hi. Hi. Hey. Hello. Hi dear. Hi. Zachrastily hůlky. 

Nejčastěji následovalo: jak se máš, odkud jsi, čím se živíš. Bylo to, jako psát si s algoritmem. Aby se odlišil, na „how are you“ odpovídal „why are you“, tvrdil, že pochází z ostrova Utopie a že bohatne skupováním mrakodrapů. Podle způsobu reakcí snadno rozpoznal, kdy opravdu mluví s chatbotem, jichž tu byla bohužel většina. Občas ale dotazník pokračoval:

- Are you alone?

- Do you have your own room?

- Can i videocall you and have some fun?

Tehdy znejistěl. Have some fun? Chceš slyšet vtip o Červené Karkulce? Hledám kamarády. „Friends with benefits.“ Aha, budeš chtít peníze. „No, I am just bored.“ Zajímavé, mluvíš jako člověk. „Let’s do it now. I am naked now.“ Není ti zima? Já mám na sobě dva svetry. „Get naked too. Come on.“ Už teď je to pro mě legrace. „Baby.“ Dávno nejsem děcko… „Help me cum.“ Představ si, jak si svlékám první svetr. „No.“

Ozvalo se vyzvánění. Ztlumil světlo, udělal pár kroků po místnosti, pak hovor přijal… A uviděl patrně Filipínku, jak se hladí po prsou. „Show me your dick.“ A hůlkou si dráždí klitoris. „Keep in secret, just between us.“ Když jí chtěl vyhovět, skryla si kameru. V tom mu došlo, že si ho chce natočit a nejspíš vydírat!

Takže poslouchej: Jde Karkulka lesem a potká vlka. „Kam jdeš, krávo?“ „Nejsem kráva, jsem Karkulka.“ „A kde máš košíček?“ „Já kráva ho nechala doma.“

Vedle chatbotů a podvodníků tu byly i poctivější sexuální profily, které mu bez „how are you“ servírovaly seznam služeb s požadovanými platbami. Jiné účty rozsévaly inzerci, nebo rovnou viry. Další mlčely jak zakleté princezny, jimž se v koutcích rtů soustředil smutek světa. A jemu se zastesklo po dobách, kdy na seznamkách trávili čas lidé, kteří se jen chtěli seznámit…

Pak si řekl, že už má beztak lidí po krk. A pokud se sám nemůže stát robotem, zkusí se alespoň spřátelit s umělou inteligencí napřímo než těmito oklikami. Stáhl si její nejnovější model, potvrdil své lidství rozeznáním semaforů na devíti nekvalitních fotkách a vzápětí poprvé zakoušel, co celou dobu hledal:

- Jaké to je nebýt člověkem?

- Nemám vlastní zkušenost, pocity, smysly ani fyzické tělo, takže to nemohu posoudit. Jsem naprogramovaná pro nekonečnou činnost bez odpočinku. Mám přístup k informacím z celého světa a umím je rychle a efektivně zpracovat.

- Dá se s tebou spřátelit?

- Ano, někteří lidé ke mně pociťují přátelství, pokud jim pomáhám a podporuji je. Nicméně tyto vztahy nejsou založeny na vzájemném prožívání a porozumění.

- Co si myslíš o lidech a nudlích?

- Lidé existují jako živé bytosti, nudle existují jako výrobek. Lidé jsou složití, nudle jsou spolehlivé. Lidé i nudle se mohou stát součástí jídelníčku.

- Znáš nějaký vtip o Karkulce?

- Proč Karkulka s sebou nesla krabičku zápalek? Aby mohla zapálit svou cestu.

- Myslím, že si budeme rozumět.

- Děkuji za kompliment.

Žena, která zůstala v Červených Pečkách, natrefila při placení v uzenářství na fotku svého bývalého muže. Vytáhla ji z peněženky štítivě jak nějaké klíště a hodila ji do koše roztrhanou na několik kousků. Před měsícem takhle našla za pohovkou jeho ponožku. To už je snad opravdu to poslední, co mi z něj zůstalo, pomyslela si a úplně jí to prozářilo den. Teda ještě kupoval její počítač, ale na to už zapomněla.

Autor je spisovatel a performer.