26/11/2020 | portrét |

Autoportrét: Myšlenky vyplouvají k obzoru

Nakladatelství 65. pole vzniklo v roce 2005 z chuti a radosti tvořit. Název odkazuje k bájnému poli šachovnice, která má běžně — jak známo — šedesát čtyři polí. Symbolizuje přesah, nečekanost a překvapení.

Od dětství jsem měl rád všemožné sešity, deníky, atlasy a knihy. Jednak jsem je četl, ale stejně tak mě bavilo pokoušet se něco sám vytvořit. Na základní škole jsem při vyučování kreslil komiks Baflík, který s velkým úspěchem koloval po třídě. Měl hodně dílů a nakonec mi ho někdo ukradl. Na gymnáziu jsme společně se spolužáky vydávali časopis Drť. Byl tištěný na jedné z prvních stolních tiskáren v počtu několika výtisků. Obsahoval naše básně a povídky, a jak už název napovídá, byl to odvaz, žádný sentiment.

V mládí jsem se hodně věnoval hře na saxofon, a když ty roky nenávratně skončily, založil jsem s přáteli v hospodě U Chcípáka nakladatelství s názvem 65. pole. Z undergroundového kořene vyrostl časem plodný strom. Redakce sídlí v pražské Libni, kousek od Hrabalovy ulice Na Hrázi. Můžete zajít na drink.

Vydáváme knihy několika edičních směrů. Patrně naše nejkrásnější kniha Atlas odlehlých ostrovů od Judith Schalanské definovala edici Za obzor — knihy o putování, cestování, mořeplavbě a touze po dobrodružství. Nejúspěšnější titul Ekonomie dobra a zla Tomáše Sedláčka zase odstartoval řadu knih s ekonomickou a filozofickou tematikou. Edice Políčko nabízí dětskou literaturu a má výborné ohlasy i mnohá ocenění. Další směr tvoří hudební biografie v edici Klobouk dolů. Českou beletrii — zejména jihočeskou, protože pocházím z Písku — vydává naše nakladatelství v edici Tah. Všechny naše knihy jsem přečetl a jejich existenci oslavil.

Nakladatelství má dva až tři interní a mnoho externích spolupracovníků. Jsme takový malý a nezávislý ostrov. Forever independent. Provozovat nakladatelství mívá někdy příchuť dobrodružství. Ostatně jako většina podnikání. Když jsem v tiskárně a pozoruju, jak stroj chrlí tisíce archů papíru, začne mi do krve proudit adrenalin. Vzrušení. Proces už nelze zastavit, investice je dokonána. Tohle všechno že se prodá? Jasně! A ještě bude dotisk.

Jak jistě kolegové z branže potvrdí, vydávání knih mnohdy vyžaduje extra porci odvahy, pevné nervy a odhodlání. Často dostávám dotaz: Jak si dnes vedou knihy v té obrovské konkurenci všeho ostatního? Odpovědět by se dalo třeba i takto: Dominance digitálního světa nad papírem stále roste. Řečeno slovy nastupující generace, je to megapřesila. Co s tím?

Tomáš Brandejs

Kráčím po pobřeží a usedám na útes. Jsem tu sám, jen s knihou v ruce. Nikým a ničím nerušen. Cítím sůl a čerstvý vítr. Vnímám nezničitelnou energii příboje. Otevírám knihu a otáčím stránky tak pomalu, jak to jen jde. Přivoním k papíru a čtu. Začítám se. Je v tom něco víc. Zakloním hlavu a pozoruju oblohu. Dívám se do vln oceánu a znovu mě fascinuje jeho nekonečnost. Jsem tu pouhý živáček. Není tohle megapřesila? Myšlenky vyplouvají k obzoru. Fantazie nabírá výšku. Další příběh začíná…