Zakladatel a vlastník sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg si dal do nového roku předsevzetí přečíst každý týden alespoň jednu novou knihu. Nedělá to jen pro vlastní potěchu a vzdělání, ale i v rámci propagace iniciativy Facebooku za čtení více knih. Největší žrout času a nejsvádivější rozptýlení od soustředění na knihu založil speciální stránku A Year of Books (Rok knih), na níž se co dva týdny má objevovat nová kniha k přečtení a diskusi. Akce není první svého druhu a navazuje třeba na řetězovou výzvu z léta, v níž měli uživatelé jmenovat deset knih, které je osobně nejvíc ovlivnily. Zuckerberg sám aktivity Facebooku komentuje slovy, že knihy umožňují mnohem hlubší vhled než většina ostatních médií a je velká škoda je nečíst. První knihou ke globální komunitní četbě je historická analýza moci The End of Power of Moisése Naíma.

Pokud se dostane i na novou prózu, tak se bude velmi pravděpodobně mluvit o nějaké antihrdince. V roce 2015 má vyjít hned několik románů s nesympatickými, zlými či úplně zkrachovalými ženami v hlavní úloze. Deník The Guardian dramaturgickou souhru pojmenoval  jako „efekt Zmizelé“, kvůli fenomenálnímu úspěchu stejnojmenného románu (v originále Gone Girl) Gillian Flynnové z roku 2012 a jeho loňské adaptace od Davida Finchera. Záporné hlavní hrdinky se nicméně nedostaly do nových knih jen kvůli úspěchu jednoho románu. Spíše naopak, za úspěchem Zmizelé údajně stojí čtenářský hlad po podobných tématech, po realistickém hledání chyb a problémů ve zdánlivě idylických vztazích, po objevování skrytých a temných stránek každého člověka, a nová vlna románů z rodinného prostředí, v jehož centru přirozeně stojí žena, matka a manželka, je odpovědí na tuto lačnost, stvrzenou popularitou Flynnové.

Daný trend pravděpodobně souvisí i se stále suverénnějším postavením autorek na literární scéně. Skoro každá bilance uplynulého roku mluví o literárním ročníku 2014 jako o roku žen. Kromě spisovatelských profilů se výrazně proměnila i literární témata a jejich žánrové uchopení nebo způsob, jakým se knihy vydávají. Předně, ještě více se setřely hranice mezi mainstreamovou a fantasy či sci-fi literaturou, což je dáno jak větší rozmanitostí témat i autorských přístupů v žánrové literatuře, tak vytrácejícím se ostychem zavedených autorů — například Michela Fabera nebo Davida Mitchella — z fantastických prvků. Zároveň v roce 2014 spisovatelé začali naplno využívat samovydavatelských služeb a prodávat své knihy přímo čtenářům, bez účasti literárních agentů a nakladatelství. Jednalo se přitom z velké části právě o autory fantastické a sci-fi literatury, která se tak ve čtečkách e-knih začala organicky mísit s realistickou beletrií i klasickou literaturou.

V nadcházejících letech je třeba počítat nejen s dalším rozostřováním hranic mezi žánry, autory a nakladateli, textem a technologií, ale také se starými, kanonickými texty. Nakladatelství Harvard University Press plánuje v následujícím století vydat v rámci Murty Classical Library of India (Murtyho klasická knižnice indická) zhruba pět set indických knih a textů z posledních dvou tisíciletí. Předchozích sto let se nakladatelství věnovalo latinským a řeckým textům.


Francouzský spisovatel Michel Houellebecq poskytl literárnímu časopisu The Paris Review exkluzivní interview, v němž vysvětluje okolnosti vzniku své nové knihy i důvody, proč ji napsal. Román Soumission vyjde ve Francii v lednu.