Březen na pultech
Letošní měsíc knihy a čtenářů přinesl řadu novinek z české i překladové prózy, včetně desítky titulů v rámci tradiční akce Velký knižní čtvrtek. V našich tipech najdete první český překlad významné francouzské prozaičky, románovou kroniku o rodině ve víru československých dějin nebo novinku české spisovatelky o nerovnoměrně rozdaných kartách.
S francouzskou spisovatelkou Maylis de Kerangalovou neměli čeští čtenáři a čtenářky dosud příležitost se seznámit. Novinka Život za život (Maraton), která vyšla na Velký knižní čtvrtek, je tak jejím prvním románem vydaným v češtině. Kromě kladného čtenářského i kritického přijetí nejen od domácího publika získal Život za život několik francouzských knižních ocenění, byl přeložen do třiceti jazyků a anglický překlad obdržel nominaci na mezinárodní Man Bookerovu cenu v roce 2016. Do češtiny ji přeložil Tomáš Havel. Autorka v knize nesmírně působivě a empaticky zpracovává téma dárcovství orgánů a zaobírá se zásadními otázkami života a smrti. Román přijede Maylis de Kerangalová osobně představit na Svět knihy, který se uskuteční 11. až 14. května.
V desítce titulů letošního Velkého knižního čtvrtka vyšel také nový román české spisovatelky a držitelky řady literárních cen Petry Hůlové. Svůj dvanáctý titul pojmenovala Nejvyšší karta (Argo). Spisovatelka Sylvie Novak se na prahu padesátky ohlíží za úspěšnou kariérou angažované autorky a reflektuje svůj komplikovaný osobní život, včetně dávného iniciačního vztahu s výrazně starším spisovatelem. Kromě vzpomínek na minulost však řeší také problémy přítomnosti — vyrovnávání se s vlastním stárnutím a s ním související „neviditelností“ a zároveň bojuje s mezigeneračním nepochopením s dcerou Juditou, která se vůči matce nevybíravě vymezuje.
Březen na pultě karlínského knihkupectví Přístav, foto: Barbora Maršíček
Příběh jedné palermské rodiny v průběhu padesáti let mapuje vícegenerační sága Davideho Enii Jako v nebi, tak i na zemi (Argo). Intimní svědectví o dospívání na jihu Itálie, prvních láskách i zklamáních, rodinných vztazích i hlubokém přátelství do češtiny přeložila Marina Feltlová. Na pozadí příběhu talentovaného chlapce, který stejně jako jeho předkové touží stát se šampionem v boxu, sledujeme společensko-politický vývoj Sicílie od začátku čtyřicátých let. Od válečného konfliktu přes pouliční potyčky až po mafiánské přestřelky. Davide Enia na téměř čtyřech stech stranách vykresluje svérázný obraz špinavého Palerma plného násilí, vulgarit i silných emocí. Jeho dialogy jsou svižné a autentické, postavy a scény zase tak živé, jako by je čtenáři a čtenářky sledovali živě přímo před sebou. Román italského spisovatele se stal na domácí půdě literární senzací a ve Francii obdržel cenu za nejlepší zahraniční román.
Iulian Ciocan je v rodném Moldavsku znám především jako nejvzdělanější literární kritik své generace a komentátor rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Čeští čtenáři a čtenářky se s jeho tvorbou mohli setkat už několikrát, například v románu A ráno přijdou Rusové nebo jeho sbírce povídek Než zemřel Brežněv. Nyní mu v českém překladu Jiřího Našince vychází kniha s názvem Klaun (dybbuk), která je satirickým pohledem na současnou společnost. V Kišiněvě se přes noc objeví tajemná filantropická nadace s názvem Převod hříchů, kde lze za zpověď ze svých dobře ukrytých dávných špatných skutků přijít k větším finančním částkám. Je v tom nějaký háček, nejde o upsání vlastní duše ďáblu? Klaun je absurdní fraška s fantaskními prvky, která námětem připomene slavné dílo Michaila Bulgakovova Mistr a Markétka.
Do života vysokoškoláka Pavla zasáhne v listopadu 1989 nejen sametová revoluce, ale také velká rodinná tragédie. Jeho otec, příslušník StB, spáchá sebevraždu. Pavel navíc zjistí, že je adoptovaný, a tak se vydá hledat své kořeny. Po druhé světové válce se snaží zaměstnanci firmy Baťa Tomáš a Anežka uprchnout přes střežené hranice. Co mají osudy tří protagonistů společného a jak je ovlivní československé dějiny? Dojemná románová kronika Neviditelné kořeny (Kniha Zlín), která nepostrádá napětí, romantiku a povedeně propojuje fikci s reálnými událostmi, je druhým románem českého spisovatele Hynka Čapky. Autor žije ve Zlíně, zajímá ho historie, zvláště pak baťovská éra jeho města. Právě to všechno dokázal umně zúročit ve svém poměrně obsáhlém a historickými událostmi nabitém románu.
Autorka se věnuje knižnímu marketingu a působí v nakladatelství Paseka.