Bellová, Sorokin, Hermannová či Joe Sacco
Měsíc březen je u nás tradičně měsícem knihy, čtenářů a knihoven. Ten letošní přinese řadu zajímavých knižních novinek a také další Velký knižní čtvrtek. Mezi našimi tipy tentokrát kromě prózy najdete i reportážní komiks nebo knihu rozhovorů.
Příběh románu Vladimira Sorokina Doktor Garin (Pistorius & Olšanská), přeloženého Liborem Dvořákem, je situován do blízké budoucnosti: většina evropských a postsovětských států se rozpadla, na jejich místě vznikla řada malých nástupních státečků, vedoucích spolu neustálé boje, stále významnější roli v celém euroasijském prostoru hrají Číňané a islamisté. Vedle lidí obývají svět také další bytosti — malí a velcí tvorové, štětinatí mutanti, žijící v lesních bažinách, zombie… A tímto fantaskním, rozvráceným a rozbouřeným světem nechává autor procházet svého hrdinu, humanistického intelektuála a lékaře Garina (kterého můžete znát už z románu Vánice). Jeho dobrodružné putování připomíná jinou slavnou knihu ruské literatury — Doktora Živaga, na niž autor odkazuje nejen titulem, ale i řadou motivů, včetně u Sorokina doposud zcela neznámého motivu hluboké lásky, pomáhající jeho hrdinům přežít odloučení, chaos a vraždění a nalézt smysl života.
Svou novou knihou spisovatelka Bianca Bellová nejspíše mnohé čtenáře překvapí. Autorka Jezera, Sentimentálního románu nebo Mony v románové novince Ostrov (Host) vsadila na barvitý epický příběh zasazený do historických kulis, v němž najdete tajemství i zámlky, věrnost a zradu, touhu i laudanum. Dva nehrdinští hrdinové, kupec Izar a kněžna Núrit, se předhánějí v rozličných škodolibostech — on jí vypráví příběhy staré jako svět, ona je hltá jako dítě. A také tu máme hovnařova kluka, vinou svého páchnoucího zaměstnání chudého a osamělého, tichého a pokorného, a přesto bojujícího s osudem i s předsudky ostatních Ostrovanů. Román vychází v rámci Velkého knižního čtvrtka a jeho autorka se plánuje zúčastnit i doprovodných akcí v Praze (24. 3.), Brně (31. 3.) a Hradci Králové (7. 4.).
V širokém údolí řeky Mackenzie žijí Denéové dle svého líčení od nepaměti. Denéové cítí, že oni patří zemi, a ne naopak — země je klíčová pro jejich živobytí i vlastní způsob života. Jenže v Severozápadních teritoriích subarktické Kanady se rovněž nacházejí cenné přírodní zdroje včetně ropy, plynu a diamantů. S těžbou přišla pracovní místa a investice — ale také stavba silnic, potrubí a jedovatý odpad, které zjizvily krajinu, a alkohol, drogy a dluhy, které drasticky proměnily životní styl domorodých obyvatel. V komiksu Zaplatit zemi (BB art) cestuje Joe Sacco po zamrzlém Severu a nachází lidi, kteří se snaží vyrovnat s rozporuplnými důsledky průmyslového rozvoje a nevyčíslitelnými ztrátami krutého koloniálního dědictví. Na pozadí rozlehlé a nádherné krajiny, v níž lidé vypadají zcela malincí, Sacco zpovídá trapery a náčelníky, aktivisty a kněží a vypráví pak rozmáchlý příběh o penězích, závislosti, ztrátách a kultuře, s ohromujícími vizuálními detaily, na něž jsou čtenáři oceňovaného komiksového reportéra zvyklí. O český překlad textu se postaral Viktor Janiš.
„Jednou jsem se zeptal mámy, co bude dělat, až budu dospělej a přivedu domů manžela s dětmi. Na to mi řekla, že doufá, že ona už nebude naživu,“ vzpomíná třiadvacetiletý Kryštof. Queer lidé se po celém světě stávají předmětem kulturních válek a politických bojů. Novinář a moderátor Filip Titlbach jim v knize Byli jsme tu vždycky (N media) poskytl příležitost promluvit o svých životech i nesnázích, kterým musí čelit, ve třinácti výjimečně důvěrných rozhovorech. „Srozumitelně a nenásilně, ovšem současně velmi naléhavě je v ní ukázáno, že s queer lidmi je i v Česku nezřídka zacházeno jako s občany druhé kategorie, a to v řadě konkrétních situací, jejichž potenciální obtížnost by nezasvěceného čtenáře ani nenapadla,“ napsal v recenzi na tuto knihu Jan Lukavec.
Bea s pětiletou Agnes žije v přelidněném Městě zahlceném smogem. Agnes trpí úporným kašlem a chřadne Bee před očima. Znečištění vzduchu přesáhlo únosnou mez, ale zdravotní problémy s tím související už nikdo neřeší. Kam totiž jinam jít, když kromě Města existuje už jen Divočina, poslední pás divoké přírody? Jedinou nadějí je ale změna prostředí, a proto se Bea odhodlá k extrémnímu řešení — tím je účast ve výzkumu, který má zjistit, zda lidé mohou žít v divoké přírodě, aniž by po nich zůstávaly nevratné stopy. Románový debut americké spisovatelky Diane Cook Nová Divočina (Odeon), který se v roce 2020 dostal do užších nominací na Bookerovu cenu, předkládá apokalyptickou vizi světa vychýleného z rovnováhy, který se potýká s následky klimatické změny a přelidněnosti. Zároveň je empatickou studií vztahu matky a dcery za vyhraněných okolností a fungování lidské povahy v podmínkách, kdy jde o přežití. Román vychází v překladu Dominiky Křesťanové.
Mladou ženu požádají, ať vleze do krabice a nechá se rozřezat. Starý trik hodlá kouzelník nacvičit se svou novou asistentkou doma, kde vše sleduje jeho žena. Román Judith Hermannové Doma (Větrné mlýny), za který byla autorka v roce 2021 nominována mj. na Německou knižní cenu nebo na Cenu Knižního veletrhu v Lipsku, začíná právě touto téměř thrillerovou epizodou z minulosti hlavní postavy. Střih. Hrdinka nechává dosavadní život za sebou a stěhuje se do vlastního domu u moře. Píše krátké dopisy bývalému manželovi, navazuje opatrná přátelství, zkouší milostný poměr, přemýšlí, co dál. Vše plyne pomalu, ostatně autorka této knihy je proslulá tím, že nikam nespěchá. Vypráví o ženě, která se v krajině na pobřeží po malých krůčcích stává někým jiným. Ohledává paměť a okamžik, v němž v životě člověka nastane předěl, kdy se ze starého rodí nové. Mezi slovy nechává jakoby mimochodem protékat něco neuchopitelného a vyzařuje přitom neodolatelnou pomalost, která mnohým z nás už dávno schází. Knihu přeložil Petr Štědroň.