Červen na pultech
Před prázdninovou pauzou, kterou si nakladatelé ve vydávání nových knih přes léto tradičně ordinují, zamířilo na knihkupecké pulty několik pozoruhodných titulů. Náš červnový výběr zahrnuje současnou českou i překladovou beletrii a nechybí ani zásadní příspěvek do debaty o postavení žen a feminismu u nás.
Pod názvem Naše ztracená srdce (Odeon) vyšel v českém překladu Jany Kunové třetí román americké spisovatelky s hongkongskými kořeny Celeste Ng. Čtenáře a čtenářky zaujala prvotinou Vše, co jsme si nikdy neřekli, za kterou získala několik literárních ocenění, pak se proslavila zejména svým druhým dílem Ohníčky všude kolem, podle kterého vznikla stejnojmenná televizní minisérie. Román Naše ztracená srdce se odehrává v současných Spojených státech po ničivé ekonomické krizi, během níž postupně zavládly protičínské nálady. Ty vedly až k zavedení zákonů na ochranu amerických hodnot, na jejichž základě jsou Američané asijského původu pod přísným dozorem. Ostrému zacházení jsou však vystaveni všichni, kdo proti diskriminačním zákonům jakkoliv brojí. Celeste Ng se inspirovala skutečnými událostmi i historickými osobnostmi. Její nejnovější román je v kontextu celosvětového dění velmi aktuální a mrazivý.
Spisovatel Julian Barnes patří k nejvýznamnějším postmoderním britským prozaikům, je držitelem prestižní Man Bookerovy ceny za román Vědomí konce. V červnu vyšel jeho nový román, který nese název Elizabeth Finchová (Odeon). Do češtiny ho převedl Petr Fantys. Jak u Barnese bývá zvykem, i tentokrát jde o elegantní propojení románu a eseje. Vypráví o přátelském vztahu mezi neúspěšným hercem Neilem a starší učitelkou Elizabeth, která mu po své smrti zanechá knihovnu a poněkud záhadné osobní zápisky. Esejistická část se týká života Juliana Apostaty, římského císaře, který se pokusil zvrátit křesťanský vývoj své říše. Nepříliš rozsáhlé dílo zaujme především ty, kteří si libují v úvahách o plynutí života a času i ve filozofických otázkách o společnosti. Podle nakladatele jde o autorův nejhlubší a nejradikálnější text, pokud jde o úvahy o historii a křesťanství či o koncepci alternativních dějin.
Červen na pultě karlínského knihkupectví Přístav, foto: Barbora Maršíček
Jana Guljuškina vystudovala ruský jazyk a literaturu a své první literární pokusy publikovala na blogu Respektu. Právě vyšel její druhý román Paní S. (dybbuk), který je volným pokračováním autorčiny úspěšné prvotiny Jolka. I zde Guljuškina zúročila své studium. První román zasadila do ruského univerzitního světa, který sama velmi dobře zná, nyní se její hlavní hrdinka stěhuje se svým ruským manželem a malým synem do Petrohradu. Tam ji pohltí temnota absurdního, byrokracií ovládaného, nesrozumitelného světa, prostoupeného navíc pochybnostmi nad vlastní rolí matky, beznadějí a podrážděností střídající vyčerpání v začarovaném kruhu. Návrat do Čech pak není útěkem, ale snahou začít znovu.
V červnu se čtenářům a čtenářkám představil český spisovatel Jakub Stanjura, který ve svém literárním debutu Srpny (Host) zcela výjimečným způsobem rozkrývá fungování vztahu mezi manipulátorem a jeho obětí. Stanjura zde originálním způsobem otevírá závažné téma gaslightingu — zvláštní formy manipulace, která v oběti vyvolává pochybnosti o vlastní racionalitě, paměti i celkovém vnímání reality. „Pro mě je gaslighting noční můrou. Představa, že něco prožiju a někdo jiný mě bude přesvědčovat o opaku, o tom, že si vymýšlím, že blouzním, mi připadá příšerná. Románem jsem na tyto manipulativní techniky chtěl poukázat,“ uvádí sám autor na obálce knihy. Protagonistka románu Daniela vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti. Problematický vztah s matkou se zhoršuje s pravidelnou podivností — každý srpen. Slunečné dny konce prázdnin pro ni nejsou příjemné, nýbrž bolestivé. Když pak na univerzitě potká Štěpána, myslí si, že svým nepříjemným létům konečně unikne.
Jak je možné, že se ženy ocitly v podřízeném postavení? Proč je zastoupení žen v politice, jejich uplatnění na pracovním trhu i jejich zapojení do veřejné debaty stále nedostačující? A jak je možné, že některé tzv. ženské otázky stále vzbuzují tolik kontroverze? Nejen na tyto otázky hledá odpovědi česká novinářka a kmenová redaktorka týdeníku Respekt Silvie Lauder, která se dlouhodobě věnuje tématu genderu, feminismu a postavení žen ve společnosti. V novince V pasti pohlaví (Host), která je její prvotinou, se soustředí na politiku, péči, sex, násilí a především postavení žen v Česku. Srozumitelně a přístupně popisuje, na čem se ženská emancipace v Česku zadrhla a jaké to má následky. Nejen pro samotné ženy, ale rovněž pro celou společnost.
Autorka se věnuje knižnímu marketingu a působí v nakladatelství Paseka.