České knihovny v roce 2016
Minulý čtvrtek byly v Zrcadlové kapli Klementina uděleny knihovnické ceny pro rok 2016. V kategorii „základní knihovna“ obdržela hlavní cenu Obecní knihovna v Rapotíně za mimořádně rozsáhlé a rozmanité kulturní a vzdělávací aktivity pro všechny skupiny obyvatel v obci a vynikající veřejné knihovnické a informační služby v kulturním a estetickém prostředí. V kategorii „významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“ byla hlavní cenou oceněna Knihovna Kroměřížska — p. o. za průkopnické prosazení biblioterapie v rámci preventivních programů na podporu duševního zdraví a integrace osob se specifickými potřebami.
Mimo to byla udělena také cena „Městská knihovna roku 2016“, kterou vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR. Vítěznou knihovnou se stala Městská knihovna Sedlčany.
Oceněné knihovny získaly finanční odměnu sedmdesát tisíc korun, respektive dvacet tisíc. Tyto částky se mohou zdát jako zanedbatelné, ale v případě např. malých, obecních knihoven se může jednat o velmi podstatnou částku v rozpočtu, kterou mohou využít ke zkvalitnění svých služeb.
Dalším přínosem cen je i zájem o knihovny v celostátních médiích, i když se letošní ročník z hlediska propagace a marketingu příliš nepovedl.
Nejdřív se z důvodu konání voleb vyhlášení přesunulo o týden později a nekonalo během Týdne knihoven, jak bylo dopředu avizováno. Udílení cen se pak dost nešťastně sešlo s Velkým knižním čtvrtkem a především udělením Nobelovy ceny za literaturu, kterou navíc dostal Bob Dylan. V médiích už pak zřejmě nezbyl prostor pro další zprávu spojenou s literaturou.
Ocenění Knihovna roku má svou hodnotu
I když Knihovna roku letos zarezonovala spíše dovnitř, v rámci knihovnických kruhů, tak se nedá tvrdit, že by ztrácela na své hodnotě. Přece jen vybrat ty nejlepší knihovny z více než šesti tisíc, které se na území České republiky nacházejí, není jednoduchý úkol.
Pokud se blíže podíváme na jednotlivá zdůvodnění ocenění, je vidět, že knihovny neplní jen roli míst s knihami nebo internetem zdarma, ale jsou mnohem více. Ve svém projevu to zmínil i ministr kultury Daniel Herman: „…v neposlední řadě nám poskytují prostor pro setkávání při vzdělávacích i kulturních akcích, které v nich probíhají. Knihovny se tak staly též multifunkčním prostorem, ideálním a mimořádně přátelským prostředím pro dnes tolik potřebný dialog mezi lidmi.“
Nové role a témata Slova o multifunkčnosti prostor jsou příhodná. Dnes se knihovny snaží lákat návštěvníky nejen na knížky, ale také na velké množství různorodých akcí. V obcích plní roli kulturních a společenských center.
V knihovnických kruzích se například diskutuje o tématech, která nejsou v tomto prostoru úplně běžná. Velmi často se jedná o témata jako marketing, branding nebo design služeb.
Mnohem více se některé české knihovny snaží inspirovat v zahraničí, především v Dánsku a skandinávských zemích, kde tamní knihovny naplňují vizi budoucnosti knihovnictví a knihovních služeb.
Začalo se více diskutovat o významu knihoven v dnešní společnosti a v digitální době. Knihovny také řeší aktuální témata, jako je například imigrace nebo mezikulturní dialog.
A přitom si stále zachovávají svou tradiční, a velmi důležitou, roli jako místa, která rozvíjí čtenářskou a informační gramotnost.
Živoucí organismus Knihovny současnosti by se tak daly přirovnat k živoucímu a stále se rozvíjejícímu organismu, což dokazují i udělená knihovnická ocenění pro letošní rok. Přesto si troufám tvrdit, že jejich potenciál je velký a české knihovnictví čeká ještě dlouhá cesta, než se mu tento potenciál podaří naplnit.