Japonský termín modži-banare se dá volně přeložit jako „úprk od tištěného slova“. Modži-banare se vžilo jako označení stavu japonského knižního trhu posledních dvou dekád. Poté, co se Japonsko a celá východní Asie na konci devadesátých let propadla do hospodářské krize, lidé začali šetřit — a přestali kupovat knihy. Z této krize se prodej knih i časopisů nikdy nezotavil: i když se ekonomika postavila zpátky na nohy, objem knižního trhu se v Japonsku nadále smršťuje.

The Economist si všímá, že byť v Japonsku stále panuje modži-banare, Japonci a zvláště Japonky podle statistik čtou více než kdy dřív. Japonští čtenáři možná utíkají od tištěných slov, ale ne od čtení: stejně jako všude ve světě po roce 2000 se statistikami zahýbaly tuny volně dostupného čtení na internetu, příchod prvních čteček a chytrých telefonů.

V Japonsku se už v roce 2003 objevila keitai šousecu, próza psaná pro rozhraní mobilních telefonů, zejména pro prostředí textových zpráv. První mobilní román Deep Love (Hluboká láska) zveřejnil autor skrytý za pseudonymem Yoshi a kromě toho, že se z původního experimentu stala úspěšná série, posléze — a trochu ironicky — vydávaná tiskem v milionových nákladech a adaptovaná jako manga, se mu povedlo vytvořit a rovnou etablovat novou literární formu. Mobilní romány byly povětšinou z romantického nebo fantastického ranku a jejich čtenář dostával pravidelně kapitoly dlouhé zhruba sto slov formou SMS nebo MMS.

Keitai šousecu představovala značný potenciál a záhy začaly telefonní prózu distribuovat a poptávat nové a profesionalizující se agentury. Fenomén nezůstal jen v Japonsku, mobilní romány byly a jsou populární i v Číně (kde je tendence číst online a amatérskou literaturu z internetových fór obzvláště silná) nebo Koreji. Někteří podnikatelé zkoušeli úspěch i v Německu nebo Spojených státech, ale přes částečné a už dávno zapomenuté úspěchy nezaznamenala mobilní próza v euroamerickém prostředí žádný průlom: od tištěných slov tu nikdo neutíká, technologický pokrok se zatím daří nakladatelům krotit, a když už se čte na mobilu, tak e-kniha, maximálně se poslouchá audiokniha nebo podcast.

Paradoxně to byl pokus napsat klasickou románovou trilogii, co naplno zpopularizovalo telefonní literární formu na Západě. Prerna Guptaová s manželem jsou programátoři mobilních aplikací, kteří stihli do vlaku jménem iPhone skočit poměrně brzy. Do roku 2013 vyvinuli několik opravdu úspěšných hudebních aplikací, schopných přitáhnout investory, a vydělali si natolik, aby si mohli splnit sen: odjet do Kostariky surfovat a psát romány.

Jenže Guptaová po půl roce zjistila, že v surfování je strašná a v psaní strašlivě nejistá. Coby softwarová vývojářka byla zvyklá neustále něco testovat a teď najednou vytvářela něco, o čem vůbec neměla potuchy, jestli bude fungovat. Co čtenáře táhne a baví? Jak udržet jejich pozornost? Bude jim hrdinka jejího fantasy románu sympatická?

Jednou softwarový designér, navždy softwarový designér. Guptaová s manželem začali vyvíjet jednoduchý program, který by testoval a analyzoval prvky, které baví čtenáře young adult literatury. Z padesáti bestsellerů v dané kategorii vybrali ukázky v délce zhruba tisíce slov, respektive pětiminutové četby, za pomoci reklamy na sociálních sítích sehnali patnáct tisíc čtenářů a měřili jejich chování. Výsledná data ukázala — kromě dalších zajímavých statistik — jednu alarmující skutečnost: většina čtenářů pětiminutové úryvky bestsellerů (na mobilním telefonu) nedočetla, na konec se dostala jen zhruba třetina a to jen u některých titulů, u jiných to bylo i méně.

Výzva teď zněla: jak čtenáře motivovat, aby text na mobilu dočetl do konce? Jeden z experimentů, který Guptaová na čtenářích prováděla, spočíval v převodu příběhu do SMS konverzace mezi postavami. Výsledky byly natolik markantní, že jim manželský pár vývojářů nemohl uvěřit: fikční SMS rozhovory dočetl skoro každý.

O pár měsíců později, v září 2015, se objevila první verze aplikace Hooked, která nabízela novátorskou literární zábavu: chat-fiction, chatovou prózu. Během následujícího roku přibývaly funkce jako hodnocení jednotlivých příběhů či možnost přispět. Na konci roku 2016 byla Hooked nejstahovanější aplikací pro iPhone a od té doby se drží v první padesátce. Její popularita není omezená jen na Spojené státy, do čela žebříčku se aplikace dostala i v Kanadě, Mexiku nebo ve Francii.

Dnes je do telefonu možné nainstalovat hned několik aplikací s víceméně stejným obchodním modelem, všechny se přitom nepokrytě inspirují u Hooked. Uživatel má přístup k databázi žánrově roztříděných příběhů vyprávěných prostřednictvím chatových dialogů, za poplatek se dostane i k prémiovému obsahu a nezobrazují se mu reklamy.

Chat-fiction je v posledním roce v profesních kruzích často skloňovaný fenomén coby možný zdroj obřích zisků. Samotná aplikace Hooked má na oficiálních stránkách uvedeno, že hodlá otřást literárním průmyslem, a fakt, že už dnes jsou spisovatelé v jeho službách schopní oslovit miliony čtenářů, svědčí o tom, že závod už začal.

Chatová literatura se přitom neomezuje jen na puberťáky a víceméně žánrovou tvorbu. Například Newyorská veřejná knihovna nedávno ohlásila, že bude vydávat „insta romány“ na Instagramu — v rámci kampaně na propagaci čtení se už objevila do dvou set obrázků adaptovaná Alenka v říši divů, chystá se Proměna od Franze Kafky. Je dost možné, že akce newyorské knihovny bude kontraproduktivní — lidé budou spíš sdílet než číst a možná hledat další podobné vyprávění, které formou odpovídá zkušenosti z displeje chytrého telefonu.

Bylo tak jen otázkou času, kdy se chat-fiction v profesionální podobě objeví v Česku. Na rozdíl od zahraničí ale za aplikací Storki (která inspiraci Hooked nezapře) nestojí parta nadšenců, které zklamala knižní nabídka, startupový experiment nebo třeba knihovny. Storki vyvinula a distribuuje společnost Albatros Media, nejsilnější nakladatelský konglomerát v Česku.

Vzhledem k velikosti českého trhu se nedá čekat takový úspěch a komerční potenciál jako v zemích mluvících a čtoucích světovými jazyky, o ten ale Albatrosu ani nejde. Storki má jednoznačnou úlohu — stvrdit vůdčí roli Albatrosu v atraktivním segmentu young adult. Nakonec i celý festival Humbook je projektem největšího nakladatelského domu v Česku. Z chat-fiction coby určité čtenářské a autorské invence se stal marketingový nástroj.