Odjinud: Mladí a neznámé knihy
Když jsem dostala příležitost zaskočit na workshopu Letní školy Katedry informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity (KISK), rozhodla jsem se pro malý experiment. Na akci jsem s sebou přivezla tašky plné překladových knih v angličtině a slovenštině s tím, že se studenti pokusí v různých žánrech — poezii, próze, komiksu a populárně-naučné literatuře — vybrat tu nejzajímavější.
Naštěstí nebyl na místě svižný internet, a knihami tak museli skutečně listovat, někteří se i začetli a dost živě se diskutovalo. Až na jednu výjimku měli na výběr vesměs neznámé tituly z Velké Británie, USA, Rakouska, Francie, Brazílie, ale i ze Španělska a Slovenska a záměrně šlo většinou o autorky. Svými schopnostmi přesvědčivě argumentovat a obhájit svou volbu všechny skupiny překvapily natolik, že se alespoň o tři ze zvolených knih musím v tomto posledním dílu miniseriálu podělit.
Z komiksů nejvíc zaujal titul Gran bola de helado (Kopec zmrzliny) mladé barcelonské autorky Conxity Herrero Delfa, který vyšel ve Španělsku v roce 2016 a v anglickém překladu Jeffa Whitmana pod názvem Big Scoop of Ice Cream v loňském roce. Autobiografický příběh prostřednictvím minimalistických, někdy až geometricky přesných kreseb v pastelových barvách boří tradiční představy o bezstarostných prvních letech dospělosti a bez jakéhokoli sentimentu líčí, jaké to je být v dnešní době mladá žena. Autorka si v hravém a zdánlivě banálním vyprávění o telefonátech s kamarády, hovorech s duchy, večerech na pláži a nadějném rande vystačí jen s málem slov a děj posouvá střídáním obrazů, kontrastních, prostých linií a stíráním hranice mezi skutečností a melancholickým snem.
Z takzvané literatury faktu si největší pozornost vysloužila kniha The Lonely City (Město osamění, Osiřelé město nebo také Město, kde se člověk cítí sám) britské spisovatelky, novinářky a kulturní kritičky Olivie Laing. Autorku k napsání inspirovalo rozhodnutí přestěhovat se po rozchodu do New Yorku, kde původně téměř nikoho neznala, a v knize mísí autobiografii s populárně-naučným a životopisným psaním o významných osobnostech. Objevují se tu Edward Hopper, Andy Warhol, Nan Goldin a Vivian Maier, ale i Greta Garbo, Olivie Laing se však kromě epizod z jejich života zabývá i tím, jak vnímají osamělost ženy a jak muži, nakolik se mohou ženy ve velkoměstě cítit v bezpečí, i tím, jak samotě vzdorovat (krátká ukázka v angličtině je k dispozici na webu The Guardian). Snad nejpůsobivější jsou osobní pasáže, přestože si autorka dost pocitů i dojmů nechává pro sebe. O tom, že vydání knihy by mělo smysl i v českém překladu, pak svědčí nejen výběr studentů letní školy, ale i to, že v roce 2019 vyšla na Slovensku v nakladatelství Inaque v překladu Ani Ostrihoňové.
Třetím „studentským“ tipem je básnická sbírka C+nto & Othered Poems autorky Joelle Taylor, která za ni získala nejprestižnější britskou cenu za poezii, T. S. Eliot Prize, a literární cenu Polari. Ve Velké Británii je Joelle Taylor známá jako výrazná autorka slam poetry, zakladatelka národní soutěže ve slamu pro mládež, SLAMbassadors, i jako pořadatelka londýnských večerů živé poezie a hudby Out-Spoken, napsala však také několik divadelních her a povídek. Ve své do velké míry autobiografické, upřímné a provokativní sbírce píše nejen o svém dospívání a životě otevřeně žijící butch lesby a zkušenosti se šikanou a homofobií, ale také o situaci žen obecně. V titulní části, „C+anto“, tak čteme o těle „jako bitevním poli“, „protestu“, „hřbitově“, „domě, ve kterém straší“ nebo „vzpouře“. V celé sbírce najdeme i variace na biblické žalmy či omílané misogynní vtipy i příběhy autorčiných přátel, to vše okořeněné ironií, hříčkami se slovy i s typografií a usazené v jasné struktuře a s působivou předmluvou. QR kódy v závěru knihy čtenáři umožní poslechnout si autorku alespoň ze záznamu, když už ne naživo — precizně uspořádaná sbírka nesmlouvavých, a přece přístupných a místy až laskavých veršů však svědčí o tom, že papír snese i slam poetry.
Všechny tři vybrané tituly pak potvrzují, že mladší české čtenářky a čtenáře zajímají i neznámá jména a jiné perspektivy než jen ta mainstreamová a že je láká i zahraniční poezie — pro případné české vydání výboru z básní Joelle Taylor dokonce navrhovali QR kód pro odkaz na možný záznam čtení českého překladu. Velký zájem vzbudily i překlady a původní díla ve slovenštině, přestože v českých knihkupectví nejsou běžně dostupné.
Autorka je překladatelka.