Fantazie s hranicemi

Ceny Hugo se vyhlašují od roku 1953 a patří — vedle ocenění Nebula nebo Ceny A. C. Clarka — k těm nejdůležitějším v oblasti fantastiky, sci-fi a fandomu. Proces hlasování, nominací a předávání samotných cen pořádá World Science Fiction Society (WSFS) na svém pravidelném setkání známém jako Worldcon. Přehlídka světové sci-fi a s ní spojené předávání cen Hugo se v posledních sedmdesáti letech odehrávala převážně na severoamerickém kontinentu s několika ročníky výjimečně v Evropě či Austrálii. S rostoucí globální popularitou fantastických a spekulativních žánrů organizátoři začínají spolupracovat i v nových oblastech, zejména v Asii. V roce 2007 se tak konal Worldcon v japonské Jokohamě. Loni padla volba na čínské město Čcheng-tu.

Už samotná volba místa a organizace loňského ročníku vyvolala mezi autory i fanoušky rozpaky. Mnozí WSFS kritizovali za spolupráci se státem známým porušováním lidských práv. Termín Worldconu se navíc o pár týdnů z neznámých důvodů posunul. A zpozdilo se rovněž zveřejnění longlistů, respektive statistik hlasování členů WSFS v jednotlivých kategoriích, které indikují, jakou měla která kniha šanci na nominaci do shortlistu. Toto zpoždění bylo pro spisovatele, novináře i čtenáře o to víc zarážející kvůli skutečnosti, že některé tituly, jako například Babylon od Rebeccy F. Kuang, který sbíral ocenění všude jinde, mezi finalisty chyběly.

Vysvětlení a zároveň skandál přišly minulý týden s opožděným zveřejněním hlasovacích statistik. Ukázalo se totiž, že řada autorů a děl dostala dostatek hlasů k tomu, aby nominaci na cenu získala. Některé absence mezi finalisty vysvětlují regule ceny — vyloučeny byly například tituly, které vyšly před pokrývaným obdobím nebo jejichž autoři byli součástí organizačního týmu či porot — u jiných však pochyby o legitimitě celého procesu ještě vzrostly a začaly se množit spekulace o zapojení čínských cenzorů do organizace ceny.

Mezi spisovatele označené bez důvodu jako „bez nároku na nominaci“ patří například vedle zmíněné Rebeccy F. Kuang také spisovatelka Xiran Jay Zhao. Obě jsou autorky narozené v Číně a vychované v USA, které ve svých dílech tematizují čínskou politickou minulost i současnost. „Já ani nikdo z mých spolupracovníků neobdržel nějaké vysvětlení nepřijatelnosti Babylonu do nominací. Neodmítla jsem nominaci, jelikož mi žádná nebyla nabídnuta. Předpokládám, že šlo spíše o nelibost než o nepřijatelnost,“ napsala Kuang na sociální sítě. Jako nenominovatelná se ale ukázala také televizní adaptace komiksu Sandman od Neila Gaimana, který opakovaně kritizuje čínský režim za věznění spisovatelů.

Pořadatelé jakékoliv zapojení čínského režimu odmítají — zároveň však na dotazy médií nevysvětlili, proč dotčení umělci navzdory nominačním hlasům žádné nominace na ceny nedostali.

Britská kritička Cheryl Morgan na svém blogu mezitím zveřejnila interní materiály k Worldconu v Čcheng-tu. Podle nich se hlasující zavazují „podřídit místním zákonům a regulacím“ a organizační komise v Čcheng-tu přezkoumá nominovaná díla a validitu hlasů. Podle Morgan to ještě nemusí znamenat přímo zapojení čínského státního aparátu do fungování cen Hugo, ale minimálně silnou autocenzuru pořadatelů. Podle spisovatele a publicisty Andrewa Liptaka může být vše ještě úplně jinak a novináři i autoři by se měli vyvarovat domněnek: celá krize podle něj může být způsobena také vnitřním fungováním cen. To se ukázalo například v minulých letech, kdy ceny do jisté míry paralyzovaly konzervativní skupiny. I proto by však měli organizátoři transparentně vysvětlit své kroky, píše Liptak. V sázce je pro něj autorita kulturní instituce, jakou ceny Hugo jsou, i soudržnost světového fandomu.