Rodičovská pohodinda na rezidenci

Tentokrát stručně: co na to stát, když máte děti a chcete psát. Přinášíme komentář Anny M. Morel.

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu, které evidují naposledy rok 2022, bylo v České republice na „rodičovské dovolené“, totiž pobíralo příslušný příspěvek za péči, 278 tisíc žen a 5 tisíc mužů. Čísla jsou až na drobné odchylky dojemně stejná posledních 20 let. Jistě není potřeba dokládat, že umělecky tvořit za přítomnosti dětí je nemožné. Je to ukradený čas. Čas spisovatelek, jak dokládají zmíněné statistické údaje, nikoli spisovatelů, i když někteří snad patří k oněm pěti tisícům obětavců, již přeruší svou kariéru proto, aby pečovali o potomka.

Teprve v posledním roce se začalo v České republice při nabízení stipendijních tvůrčích pobytů uvažovat o tom, že by bylo dobré je nějak zpřístupnit píšícím matkám a otcům, protože ti si o takový pobyt nemohou požádat prakticky do doby, než je jejich děcko na střední a nevyžaduje jejich starostlivost, dohled a výchovu. Stejně tak si o psavý pobyt nemůže požádat spisovatel či spisovatelka, kteří jsou zaměstnaní nebo jinak vázaní na místo, kde žijí, protože by museli dát výpověď a hledat si novou práci. A jak víme, čeští spisovatelé se psaním neživí.

Přišlo se s náramným nápadem, že by matka-spisovatelka nebo otec-spisovatel na kýžený tvůrčí pobyt mohli v pohodindě odfrčet a přinést literatuře hodnoty, kdyby jednoduše přibalili své dítě do batohu k poznámkovému bloku s rukopisem, jelikož jinak jsou, logicky, vázáni domovem, který poskytují spolu s péčí svému dítěti. Pojeďte, spisovatelky a spisovatelé, psát na měsíc na Šumavu a vezměte s sebou caparta („rodinné příslušníky“), bude to super! Napíšete kupu povídek, román nebo stvoříte, celí osvobození, sbírku básní! Sbalte Honzíkovi jeho pokojíček, Haničce postýlku a vaničku — a vyrazte.

Nabídka se může týkat pouze spisovatelek/spisovatelů s dítětem, které je ve věku předškolkovém, respektive předškolním, jelikož jinak by ho rodiče museli vyvinit z povinné docházky v místě domova. Počítá se patrně s tím, že rodina nemá více dětí. Praktičnost a uskutečnitelnost takového tvůrčího pobytu je podmíněna tím, že arzenál potřeb svého batolete odvezete s sebou a svou nutkavou potřebu psát během „rodičovské dovolené“ nebo výchovy starších dětí, veškeré povinnosti spojené s péčí o dítě či děti přemístíte do ještě méně vyhovujících, nedomácích podmínek, kde se vám nedostane už žádné pomoci nebo podílu na péči o dítě, například od jeho druhého rodiče — abyste tedy mohli, konečně, v klidu psát. Dítě přece v zahraničí, zavřené v tvůrčím bytě, bude lépe spát, méně plakat a více kooperovat s vaším časem pro tvorbu. Režim už nějak vyladíte. Co tam bude děcko dělat? Zřejmě se odveze kočárkem na výlet do šumavských hvozdů a večer vám usmaží cmundu.

Nabídnout spisovatelkám nebo spisovatelům příspěvky na hlídání dětí, aby v daných hodinách mohli v klidu psát? Poskytnout jim finance a podmínky na tvůrčí pobyt v místě bydliště — pochopitelně bez potomků? I kdež. Poslala bych na takový tvůrčí pobyt spisovatele s dítětem koumáka, který tohle vymyslel. Mohla by to být dobrá reality show. Peníze ze sledování bychom věnovali píšícím matkám a otcům.

Autorka je bohemistka zaměřená na překlady české poezie do světových jazyků a transkulturní přenos témat a forem v literatuře. Působí v Kanadě.