Minulé úterý zemřela ve věku 88 let americká spisovatelka Toni Morrisonová, první černošská laureátka Nobelovy ceny za literaturu a první černoška, která dostala Pulitzerovu cenu za literaturu. Podle vyjádření příbuzných zesnula po krátké nemoci v newyorské nemocnici, obklopena rodinou.

Toni Morrisonová se ve svém prozaickém a esejistickém díle zabývala především osudy Afroameričanů v amerických dějinách a společnosti. Napsala bezpočet povídek, esejů, komentářů a jedenáct románů — mezi nejznámější patří například Píseň o Šalamounovi, Velmi modré oči nebo Milovaná. Za poslední jmenovaný o matce, která zabije svou dceru, než aby se stala otrokyní, získala v roce 1988 Pulitzerovu cenu.

Chloe Anthony Woffordová, jak zní původní jméno Toni Morrisonové, studovala v padesátých letech na Cornellově univerzitě a poté vyučovala anglickou literaturu na Princetonské univerzitě a jinde. Pohybovala se také v nakladatelském prostředí — pro vydavatelství Random House dělala editorku se zaměřením na afroamerickou literaturu. Psala také novinové komentáře a bojovala za práva žen a menšin.

Kulturní a společenský status Toni Morrisonové kromě Nobelovy ceny, kterou dostala v roce 1993, stvrdila i Prezidentská medaile svobody, nejvyšší občanské vyznamenání, které spisovatelce v roce 2012 udělil Barack Obama.

„Jaký dar, dýchat stejný vzduch jako ona, byť jen na chvíli,“ napsal bývalý americký prezident na Twitter.


Podle výzkumné agentury Nielsen Book Research se ve Velké Británii za posledních dvanáct měsíců zdvojnásobil počet dětských knih zabývajících se environmentální tematikou. Zdvojnásobil se rovněž jejich prodej.

Tento trend už stačil dostat i své jméno. „Efekt Grety Thunbergové“, pojmenovaný podle šestnáctileté švédské aktivistky a inspirace globálních středoškolských stávek za klima, je reakcí autorů i nakladatelů na zvýšený zájem čtenářů a rodičů o témata spojená se změnami klimatu, úbytkem biodiverzity a znečišťováním životního prostředí.

„Určitě bych řekla, že můžeme pozorovat efekt Grety Thunbergové,“ říká šéfka nonfiction oddělení v dětském nakladatelství Nosy Crow Rachel Kelleharová. „Vzbudila lačnost mladých lidí po změně a to vyvolalo hlad v nás, nakladatelích, po příbězích, které by našim čtenářům pomohly ty změny uskutečňovat.“

Vedle klimatu a životního prostředí se tak v dětských publikacích dává důraz na všechny, kteří se o přírodu a planetu strachují a starají. Nosy Crow a další nakladatelství, například Bloomsbury, proto teď připravují dětské knihy o lidech, jako je Greta Thunbergová nebo sir David Attenborough.
Děje se tak často ve zrychleném režimu. Nejde přitom jen o to, stihnout předvánoční vrchol sezóny: o Gretě Thunbergové se velmi vážně spekuluje jako o letošní laureátce Nobelovy ceny za mír a nakladatelé — minimálně Nosy Crow — to zohledňují.


Americká Knihovna Kongresu vyhlásila dobrovolnickou brigádu pro feministy s rychlými prsty. V rámci digitalizace se chystá přepis šestnácti tisíc stránek sufražetských deníků, dopisů, řečí a dalších dokumentů. Celý projekt si lze přehledně projít na crowdfundingové stránce, kterou knihovna k digitalizační akci připravila.