Dosud jsme si nedokázali postavit svou národní knihovnu

Podařilo se vám od neplánovaného nástupu do pozice generálního ředitele pohnout s dlouho neřešenými záležitostmi?

V polovině srpna bylo zahájeno stěhování knihovních fondů z provizorního uložení v bednách do regálů opraveného depozitáře v Hostivaři. Na své místo se postupně vrací přibližně milion svazků knih a časopisů, které byly až doposud vyřazeny z půjčování. Daří se stěhovat rychleji než podle původního plánu, takže je naděje, že v březnu příštího roku budou knihy na svém místě a budou moct sloužit čtenářům. Staneme se normální a fungující knihovnou. Doufám, že nás covid nezpomalí. Jen pro srovnání — na konci roku 1989 jsme měli v bednách a na hromadách půl milionu knih. Chápali jsme to jako neblahé dědictví komunismu. Nyní, po třiceti letech, řešíme dvojnásobný problém. Příčinou jsou chybná rozhodnutí minulých vedení knihovny s tichým souhlasem ministerstva kultury.

Vít Richter, foto: Tomáš Vodňanský, ČRo

Přišel jste s nějakým novým systémovým řešením, které bude platné i po vašem odchodu?

Současná obtížná situace Národní knihovny je výsledkem dlouhodobé stagnace a těžko lze nalézt jednoduché řešení. Pominu-li svízelnou prostorovou situaci, potom je nezbytné vyřešit dlouhodobé financování rozvoje knihovny v digitální době. To, že kulturní instituce mají své finanční problémy, není nic nového, ale situace Národní knihovny je přece jen specifická. Národní knihovna je trvale rostoucím organismem. Naším hlavním úkolem je shromažďovat, uchovávat a zpřístupňovat vydavatelskou produkci vznikající na území Česka. Desítky či stovky let jsme o knihovně uvažovali jako o skladu knih, ale s rozvojem informačních technologií, zejména internetu, a digitalizace se situace podstatně mění. 

Co to přesně znamená?

Od roku 2000 knihovna archivuje všechny webové stránky vzniklé v doméně CZ, digitalizujeme své knihovní fondy, provozujeme rozsáhlé digitální knihovny a od roku 2022 — snad — začneme shromažďovat a uchovávat e-knihy, e-časopisy a další dokumenty vznikající v digitálním prostoru. Vedle tradiční „papírové“ knihovny vzniká digitální knihovna jako obrovská paměť, která se trvale rozšiřuje. Dnes provozujeme a budeme provozovat dvě národní knihovny — papírovou a digitální. Dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů je odborně, technicky a finančně nesmírně složitý úkol. Financování knihovny ale tomuto novému úkolu neodpovídá. Rád bych učinil vše pro to, aby se vztah státu, respektive ministerstva kultury k Národní knihovně změnil. 

Zmínil jste také prostorovou situaci…

Jsem přesvědčen, že se musí rozhodnout o budoucnosti Národní knihovny — a tou budoucností je novostavba. V roce 2008 vláda odmítla výstavbu nové budovy a rozhodla, že budoucnost bude řešena revitalizací historického Klementina a výstavbou depozitářů na okraji Prahy. Bylo to chybné rozhodnutí. Cílem revitalizace Klementina není vybudování moderní knihovny, ale návrat Klementina jako národní kulturní památky do původní barokní podoby. Výsledkem je, že provoz knihovny je z Klementina fakticky vytlačován. Revitalizace trvá již deset let a dostala se sotva do poloviny. To z nás dělá knihovnu zastaveného času.

Stihnete zrealizovat vaše osobní nápady, které jste předtím uskutečnit nemohl?

Pracujeme na tom, abychom v plném rozsahu dokázali zpřístupnit odborné i široké veřejnosti digitalizované knihy a časopisy z české vydavatelské produkce, která je chráněna autorským právem. Nyní zpřístupňujeme vše, co bylo vydáno do roku 1989, a od roku 2021 budou k dispozici dokumenty vydané do roku 2007. Jedná se o knihy, které nejsou dostupné na běžném knižním trhu, protože nesmíme zasahovat do ekonomických zájmů autorů, nakladatelů a dalších nositelů práv. Dnes už přibližně sto knihoven tuto službu Národní digitální knihovny nabízí svým registrovaným čtenářům. Jedná se o bezplatnou službu, uživatelé mohou dokumenty pouze číst, nemohou si zhotovovat tištěné nebo digitální kopie. Tato služba má mimořádný význam zejména v období pandemie.

Co považujete za naději Národní knihovny?

Ministr kultury Lubomír Zaorálek jednoznačně vyjádřil svůj záměr zahájit přípravu novostavby knihovny. Je to po dlouhé době ministr, který se zajímá o budoucnost knihovny. Otevřeli jsme diskusi na téma funkcí národní knihovny v digitálním světě. Původní záměr z roku 2005 se musí podstatně změnit. Příští rok jsou volby a je otázka, zda téma výstavby Národní knihovny zaujme novou politickou reprezentaci. Považujeme se za kulturní a vzdělaný národ, patříme do skupiny nejbohatších států světa, ale za více než sto let samostatného státu jsme si nedokázali postavit svou národní knihovnu. Není to zvláštní? 

Stále se nechcete účastnit výběrového řízení?

Nepočítám s účastí ve výběrovém řízení. Věřím, že se tentokrát podaří nalézt zapáleného a houževnatého odborníka. Bude to běh na hodně dlouhou a obtížnou trať. 

Čemu se budete věnovat v Knihovnickém institutu, až se do něj vrátíte?

V srpnu letošního roku vláda schválila Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2021—2027 s výhledem do roku 2030. Strategický dokument určuje tři základní směry pro rozvoj knihoven v digitální době. Cílem je, aby tradiční knihovny orientované na práci s tištěnými dokumenty nabízely také digitální služby a rozšířily své funkce jako moderní vzdělávací, kulturní a komunitní centra svých obcí. Chceme, aby knihovny lákaly své návštěvníky příjemnými prostory pro studium i volný čas. Do této proměny se Knihovnický institut zapojí, takže práce pro příští roky bude opravdu dost.