E-knihy stahujeme zadarmo a čteme na počítači

Česko má trvale největší procento uživatelů internetu ve střední a východní Evropě. Internet u nás pravidelně používá přes devadesát šest procent lidí, čili téměř každý. Zároveň je také česká společnost plná čtenářů, čtenářství má v tuzemsku silnou tradici, jak vyplývá třeba z výzkumů Ústavu pro českou literaturu AV ČR pod vedením literárního vědce Jiřího Trávníčka.

Právě Jiří Trávníček v pondělí společně s analytičkou Hanou Friedlaenderovou na půdě Národní knihovny prezentovali výsledky výzkumu, v němž se oba trendy potkávají: čtenářství českých uživatelů internetu. Vzhledem ke zmíněné velké penetraci internetu v Česku výsledky silně kopírují čtenářské tendence celé populace. Konkrétně to znamená, že statistický počet čtenářů a jejich rozložení se zásadně nemění — 18 procent dotázaných se považuje za silné čtenáře (to znamená, že přečtou více než třináct knih ročně), 28 procent za středně silné (7—12 knih), 40 procent za slabé (1—6 knih) a konečně 13 procent lidí o sobě uvádí, že jsou nečtenáři. Nejsilnější čtenářskou demografickou skupinou jsou ženy důchodového věku, naopak nejvíce nečtenářů je mezi muži v produktivním věku.

Výzkum se kromě sběru všeobecných demografických dat internetové čtenářské populace také zaměřil na fenomén elektronických knih. V Česku je čte v nějaké podobě více než třetina uživatelů internetu. Nejpopulárnější jsou nepřekvapivě u nejmladší generace, kdy elektronickou knihu otevřelo 57 procent čtenářů ve věku 15—24 let. Naopak nejméně populární jsou digitální knihy mezi seniory. Všechny skupiny čtenářů se ale svorně shodují v tom, že si nedokážou představit, že by četli pouze elektronicky, k papírovým knihám se všichni vrací kvůli jejich hmatatelnosti, možnosti dělat si poznámky, vůni nebo citovému vztahu ke krásnému objektu, který  k souboru na počítači jednoduše navázat nelze.

Skoro polovina Čechů čte elektronické knihy na počítači, teprve za ním následuje chytrý telefon, tablet a až na posledním místě čtečka e-knih, kterou používá 28 procent dotázaných. Překvapivá je statistika způsobů, jakými zdejší čtenáři e-knihy získávají: 93 procent dotázaných si je zadarmo stahuje z internetu.

Na tiskové konferenci Jiří Trávníček také představil nový projekt Národního programu na podporu čtenářství (NPPČ), jehož cílem by byla silná a promyšlená propagace čtení a jeho významu ve všech sociálních a věkových vrstvách zdejší společnosti a speciálně pak i mezi nakladateli, knihkupci nebo novináři. Vytvoření dlouhodobé čtenářské kampaně mimo jiné iniciovaly i výsledky výzkumů, z nichž vyplývá, že v Česku dlouhodobě ubývá silných čtenářů.

Program by ke svým cílům měl využívat všechny možné marketingové nástroje, od billboardů přes pořady v médiích až po čtenářské akce, do nichž by se měli aktivně zapojit i občané. Na institucionální úrovni by NPPČ měl fungovat jako odborná koordinační skupina spadající do gesce jak Ministerstva kultury, tak Ministerstva školství. Skupina by vytvářela kampaně a náplň propagačního programu a zároveň zajišťovala meziresortní komunikaci mezi oběma ministerstvy.

Program je výsledkem jednání organizací a osobností, které se v Česku dlouhodobě čtenářstvím a jeho propagací zabývají. Vedle Jiřího Trávníčka se na vzniku koncepce programu podíleli Vít Richter ze Svazu knihovnických a informačních pracovníků, Dana Kalinová, dlouholetá ředitelka veletrhu Svět knihy a šéfka kampaně Rosteme s knihou, Jana Čeňková z české sekce mezinárodního sdružení pro dětskou literaturu IBBY, Eva Katrušáková z kampaně Celé Česko čte dětem, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně Libuše Nivnická a Josefa Soukal z Asociace češtinářů.