Noc filozofie pochází z Francie, v současnosti se pořádá už v několika městech po celém světě. Kdo přišel s nápadem uspořádat ji v Česku?

Iniciativa uspořádat v Praze Noc filozofie vzešla od Clary Royer, činorodé ředitelky CEFRESu (Ústavu pro výzkum ve společenských vědách). Ta kromě mě oslovila také Anne Gléonec, francouzskou filozofku dlouho žijící v Praze, zda bychom jí nepomohli uspořádat první středoevropský ročník Noci filozofie. Rozhodující pak byla podpora Francouzského institutu v Praze, který akci koordinuje společně s platformou CEFRESu, zahrnující Univerzitu Karlovu a Akademii věd, a dalšími partnery, jako je Národní galerie v Praze či zahraniční výzkumné instituce ve Francii, Maďarsku, Polsku a na Slovensku.

Jakým způsobem jste skládali řečníky a program?
Celkem 55 filozofů z Francie a zemí Visegrádu jsme vybírali nejen podle toho, zda se věnují některému z témat na pomezí filozofie, vědy, etiky a politiky, zvolených pro tuto Noc, ale zejména podle toho, zda za nimi stojí jisté originální dílo s vyhraněnou pozicí a zda jsou schopni oslovit široké publikum v přesné, výstižné a srozumitelné řeči.

Ptám se, protože program a jednotlivé pořady míří do mnoha stran. Jednotí akci nějaké téma nebo zaměření?

Téma tohoto ročníku Noci filozofie, které jsme zvolili kvůli jeho současné naléhavosti, zní „Obrazy, věda a politika“. Nové typy vědeckého poznání a technologie s ním související totiž před společnost staví nevyhnutelné etické otázky a politické volby, k jejichž projasnění může filozofie svou přísnou konceptuální analýzou přispět. Odtud jsou pak odvozena dílčí podtémata, týkající se vylepšování člověka, klonování, ekologie, biopolitiky, transhumanismu, mozku a jeho obrazů a působení vědotechniky na způsob, jímž vedeme své životy.

Během Noci filosofie vystoupí i italský politický filosof Antonio Negri, foto:  Rosa Luxemburg-Stiftung

Během Noci filozofie vystoupí také italský politický filozof Antonio Negri, foto:
Rosa Luxemburg-Stiftung

Co je asi největší lákadlo Noci filozofie?

Kromě předních politických filozofů E. Balibara, A. Negriho a E. Tassina, jejichž debatu lze bez nadsázky označit za historický okamžik současného politického myšlení, je naším želízkem v ohni například Jean-Michel Besnier, který na základě skvělého přehledu o současném biotechnologickém experimentování představí svou kritiku optimismu transhumanistického hnutí. Významnou filozofkou a matematičkou, přesahující hranice své specializace, je Amy Dahan, která se dlouhodobě zabývá zejména problematikou klimatických změn a podílí se na přípravě podkladů pro Mezivládní panel pro změny klimatu. Skvělým a ve frankofonním světě velmi uznávaným myslitelem je biolog a filozof Bernard Feltz, který promluví o proměnách vztahu k přírodě na základě rozvoje věd o životě. Pozoruhodná bude jistě debata o moci obrazů, na níž se střetnou přední filozofové Visegrádu Miroslav Petříček, Miroslav Marcelli, Andrzej Leder a Csaba Olay.

Potřebuje filozofie, ze své přirozenosti pomalá a možná introvertní, akce podobného typu?

Filozofie by měla sama udělat maximum pro to, aby se zbavila podezření z jakési sebezahleděnosti či hermetičnosti, a projít si onou zkouškou ohněm, kterou představuje každá snaha o představení výsledků svého bádání lidem myslícím a pracujícím mimo vlastní disciplínu. Pokusíme se tedy širokému publiku předvést filozofii jako styl myšlení, který se od speciálních věd liší spíše snahou o zpřehledňující nadhled než nějakou bytostnou ezoteričností.

Plánujete do budoucna Noc filozofie posunout i do dalších českých měst?

Budou-li o to kolegové filozofové z Brna či Olomouce stát, rádi jim předáme znalosti a dovednosti, které jsme v průběhu intenzivních a více než rok trvající příprav získali! Čeká je sice nemalá dřina, ale také odměna jak v podobě vášnivých debat s publikem, tak ve formě nabourání stereotypů o filozofech jako broucích pohroužených do svých zešeřelých studoven.