Když o někom řekneme, že je „habán“, je jasné, že se jedná o velkého statného člověka neboli kolohnáta či hromotluka, chcete-li. Kde se toto slovo vzalo a co původně znamenalo?
„Oddechnu si, když řídká zástavba skončí a znovu se ocitnu ve volné přírodě. Je po třiceti letech života v kapitalismu taková bída vůbec možná? Nejsem dál než pět kilometrů od Diakonie, šest od náměstí a čtyři a půl od Penny Marketu, a přece jsem se ocitl v jiném světě,“ zamýšlí se básník Elsa Aids na svých procházkách během podzimního pobytu v Broumově.
V druhé půlce srpna slibovat další, i když malou prácičku bylo krkolomné, plánů a práce jsem měla dost a dost. Ale pak jsem si řekla, že napsat o tom, co právě dělám, zase není špatný nápad. Překládám totiž velmi zajímavou knihu a je to asi i první kniha, u které se při překládání hihňám nahlas a nemůžu se vynadivit fantazii autora.
Až do konce letošního září ne každý věděl, kde leží Královec. Díky polskému parodickému twitterovému účtu, který analogicky k situaci na Ukrajině navrhl, aby se Kaliningradská oblast rozdělila mezi Polsko a Českou republiku, se Královec přes noc stal hvězdou sociálních sítí. Královec není jediné město, jehož český název se od cizojazyčného (Kaliningrad) liší.
„Jsem tu teprve druhý den. A mám velké plány. Příliš velké. Jenže rezidence v Broumově znamená výjimečný stav. Který se už nikdy nebude opakovat. A tak žádné plány nejsou dostatečně ambiciózní,“ píše ve své glose z rezidence Daniela Mrázová.
Podle některých expertů na rozpoznávání duševních chorob dříme narcistní porucha v každém z nás. Není divu: sebevzhlíživost se snadno páchá, pokušení bývá velké. Právem se tak dá říct, že narcismus v nás nepodřimuje, ale bděle se protahuje. A tak jsem si řekl, že své poruše popustím uzdu. Je možné narcistní poruchu rozvíjet listováním knihami?
