Když se zamyslíme nad zcela běžnými slovy a začneme pátrat, odkud se vzala a jaký je jejich význam, často se dozvíme zajímavé a leckdy překvapivé informace. Tak je tomu i se slovem „kniha“, které patří k základní slovní zásobě našeho jazyka a všichni je známe.
Předloňské vánoční období mi nadělilo dárek v podobě nabídky překladu. Jde o román Kateřiny Tučkové „Žítkovské bohyně“ (ve francouzštině „Les dernières déesses“ neboli „Poslední bohyně“). Když se chce člověk živit literárním překladem a zároveň vychovávat dvě děti jako samoživitelka, je uzavření smlouvy s nakladatelstvím vždy důvodem k oslavě.
Napadlo vás někdy, jaký je rozdíl mezi slovy „závod“ a „soutěž“? Používáte je jako synonyma? Je rozdíl mezi závodníkem a soutěžícím? Proč říkáme „cyklistický závod“ a „závod v běhu na lyžích“, ale architektonická soutěž a soutěž krásy? Na podobné otázky se pokusíme odpovědět.
Před pár lety jsem pro argentinské nakladatelství přeložila román Egona Hostovského „Žhář“. Když jsem přišla do Broumova, uvědomila jsem si, že se Hostovský narodil v tomto kraji, v Hronově. Od té chvíle na mě stránky jeho románu útočily na každém kroku, při každé procházce městem, po cestách a okolních vesnicích.
V zimní době se nabízí napsat něco o sněhu a sněžení. Podíváme-li se do druhého svazku Českého jazykového atlasu na regionální rozdíly v pojmenování tohoto přírodního jevu v našich nářečích, zjistíme, že slovní zásoba s ním spojená je poměrně bohatá a pestrá.
Glosa spisovatele a překladatele Radka Malého z literární rezidence v rakouské Kremži, která mu měla pomoct načerpat síly před zimou, protáhnout křidélka a sepsat, co se lyrickému subjektu honí hlavou.
