Hledání v digitálním prostoru

Městská knihovna Hroznětín se minulý týden stala Knihovnou roku 2015. Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) ji spolu s dalšími knihovnami ocenil za nabídku aktivit pro děti, stav knihovního fondu a úroveň služeb, které jsou schopny poskytnout čtenářům i občanům. O soutěži i dnešní roli knihovny mluvil s H7O Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.

Minulý týden SKIP pošesté předal cenu Knihovna roku. Změnilo se za tu dobu něco na způsobu hodnocení knihoven? Princip hodnocení knihoven zůstává stejný — v prvním kole jsou knihovny hodnoceny metodou benchmarkingu, která umožňuje vzájemné porovnávání činnosti podle vybrané skupiny výkonových indikátorů. Knihovny jsou rozděleny do pěti velikostních kategorií podle počtu obyvatel daného města. Vítězné knihovny, které v jednotlivých kategoriích, získají nejvyšší počet bodů, postupují do druhého kola. Tyto knihovny navštíví hodnotící komise, která na místě posuzuje objekt knihovny, její vnitřní vybavení, celkové prostředí a dále kulturní a vzdělávací aktivity a celkové zapojení knihovny do života města. V letošním roce došlo k tomu, že dvě knihovny v kategorii měst s 20 000 až 50 000 obyvatel získaly stejný počet bodů, vítězi této kategorie se proto staly knihovny v Třebíči a ve Vyškově. Do hodnocení městských knihoven se letos dostaly nové indikátory, měřící převážně aktivitu čtenářů. Může knihovna — alespoň zčásti — ovlivnit lokální stav čtenářství? Knihovna je podstatnou častí trojúhelníku, který ovlivňuje dětské čtenářství. Největší vliv na to, zda se dítě stane dobrým čtenářem, má rodina, příklad rodičů a vytváření příznivého prostředí, které podněcuje dítě k četbě. Zásadní je samozřejmě působení školy, která má za úkol naučit dítě číst, zvládnout čtenářskou gramotnost. Z tohoto hlediska je četba vnímána především jako povinnost. Průzkumy dětského čtenářství prokazují, že dobrými čtenáři se děti stávají tehdy, když je čtení baví. Z tohoto hlediska je knihovna chápána jako volnost, možnost volby i jako příjemné a bezpečné místo pro trávení volného času. To je hlavní úkol veřejné knihovny — otevřít dítěti rozsáhlý svět literatury, pomoci při hledání vhodné knihy, která dítě zaujme a přitáhne k četbě. Ve spojitosti s knihovnami se často objevují slovní spojení jako „komunitní a společenské centrum“. Jak to, že se komunitní život děje a někde dokonce obnovuje právě v knihovnách? Příčin proměny knihoven v informační, vzdělávací, kulturní a komunitní centra je více, ale zdůraznil bych fakt, že knihovna kolem sebe sdružuje přirozenou komunitu vzdělaných lidí, kteří mají široké spektrum zájmů a také se většinou vzdělávají. To je dobré východisko pro podporu neziskové kultury, pro poskytnutí prostoru pro různé aktivity, které se dějí v jednotlivých komunitách. Moderní a dobře vybavená knihovna je příjemným, bezpečným a neutrálním místem pro setkávání všech generací včetně celých rodin. Nabídka širokého spektra médií, přístup k tradičním knihám i informačním technologiím vytváří zajímavé místo pro kreativitu. Abychom ale takové knihovny měli, musí do nich město investovat. Knihovny během svého života navštěvuje přibližně sedmdesát procent populace, proto se investice do takové instituce určitě vyplatí. Kromě půjčování knih je posláním knihoven také informační servis. Jaké možnosti a výhody knihovny v tomto ohledu mají? Za poslední dvě dekády jim vyrostla informační konkurence v podobě internetu a chytrých zařízení. České veřejné knihovny si své místo v digitálním prostoru teprve hledají. V českém prostředí zatím existuje velmi malé množství digitálních zdrojů zajímavých pro širokou veřejnost, které by knihovny mohly nabízet. Nabídka e-knih na půjčování prostřednictvím knihoven je ze strany nakladatelů zatím značně omezená. Náš knižní trh je velmi malý a vedle toho se nakladatelé  obávají nelegálního šíření e-knih. V posledních letech výrazně pokročila digitalizace knihovních fondů, z nichž podstatná část je chráněna autorským právem. Předpokládáme, že by to mohly být právě veřejné knihovny, které by k těmto dílům zajistily v budoucnu veřejnosti volný přístup. Čeká se ale stále na dlouho odkládanou novelu autorského zákona. Když jsme u technologického vývoje, promítl se do českého knihovnictví nástup čteček a e-knih? Řada knihoven půjčuje svým uživatelům čtečky s nahranými volnými díly. Je to služba, která slouží spíše k tomu, aby si lidé osahali a vyzkoušeli nová zařízení. Od letošního roku přibližně sedmdesát knihoven začalo nabízet službu půjčování e-knih. Jak už jsem ale zmínil, nabídka je zatím velmi omezená, přibližně dva tisíce titulů. Na druhé straně je však možno konstatovat, že ze strany veřejnosti není o tuto službu nějaký velký zájem. Knihovny, nakladatelé i čtenáři jsou zatím teprve na začátku.