29/01/2022 | portrét |

Influencerka Astrid Lindgren

V den Narození Páně válečného roku 1944 si do svého deníku Astrid Lindgren zapsala: „Pokud být šťastný znamená mít se dobře, tak jsem vlastně pořád ‚šťastná‘. Ale není to nic jednoduchého. V každém případě jsem se naučila jedno — pokud má být člověk šťastný, musí se o to postarat on sám a nikdo jiný.“

Veřejnosti zatím neznámá, matka dvou dětí, jejíž prvotinu Pipi Dlouhá Punčocha před čtvrt rokem zdvořile odmítli vydat v nakladatelství Albert Bonnier, pracovala během druhé světové války pro bezpečnostní službu, kde měla na starosti cenzurování mezinárodní korespondence. Až dosud se starala především o štěstí svých nejbližších, k němuž nevedly vždy přímočaré cesty.

Válečné deníky, do nichž si vedle komentářů k novinovým výstřižkům zaznamenávala své pocity a myšlenky, byly v roce 2015 vydány knižně. Zachycují přerod Astrid Lindgren ve spisovatelku a v jejích osobních postojích k válečným hrůzám představují rovněž tematické a etické jádro pozdějších příběhů pro děti. Všem prózám Astrid Lindgren, ať už jde o realistické výjevy ze života dětí, inspirované vlastními dětskými zážitky, nebo o dětské detektivky, prózy s pohádkovými prvky, baladické příběhy s metafyzickými konflikty, je totiž společný boj proti jakékoliv nespravedlnosti.

Socha Astrid Lindgren v jejím rodném Vimmerby, foto: Wikimedia Commons

Téměř v každé knize Astrid Lindgren najdeme nějaké opuštěné a strádající dítě, jemuž byla odepřena rodičovská láska, ale které po četných peripetiích nalezne bezpečný domov a bezvýhradné přijetí, i když někdy až ve vzdálených vybájených časoprostorech. Možná se do těchto příběhů podvědomě ukládala autorčina vlastní bolestná frustrace z toho, že prvorozeného syna Larse musela jako mladičká svobodná matka dočasně umístit do pěstounské péče, než mu dokázala zajistit rodinné zázemí.

V posledních dekádách svého života rozšířila Lindgren, proslulá ochranou dětí, aktivity i o boj za práva hospodářských zvířat. Ve švédském deníku Expressen zveřejnila koncem osmdesátých let 20. století články o neutěšených životních podmínkách zvířat ve velkochovech a rozvířila tím celospolečenskou diskusi, jež vyústila v konkrétní politické výsledky. Nejviditelnějším z nich byl zákon o právech zvířat, nazývaný „Lex Lindgren“, neboť jej od tehdejšího švédského premiéra Ingvara Carlssona obdržela symbolicky k 80. narozeninám.

Literární hvězda Astrid Lindgren začala vycházet až po druhé světové válce, ale k výšinám literárních cen vystoupala poměrně záhy. Hned roku 1950 získala švédskou Plaketu Nilse Holgerssona a status mezinárodně respektované a oblíbené autorky potvrdilo udělení Ceny Hanse Christiana Andersena roku 1958. Když 28. ledna 2002 Astrid Lindgren zemřela, vytvořila na její počest švédská vláda literární ocenění ALMA (Astrid Lindgren Memorial Award), jehož prestiž se odvíjí od záštity autorčiným jménem, od striktně dodržovaných kritérií pro posuzování laureátů a v neposlední řadě i od finanční odměny, s níž je spjato.

Ve dvanáctičlenné porotě složené z odborníků dbajících na uměleckou hodnotu tvorby či aktivit oceňovaných zasedá vždy i zástupce autorčiny rodiny, který dohlíží na to, aby laureát splňoval také náročná humanistická kritéria, korespondující s občanským a literárním poselstvím Astrid Lindgren. Cenu si mohou odnést spisovatelé a ilustrátoři dětských knih, ale rovněž instituce bojující s dětskou negramotností a pečující o rozvoj čtenářství. V minulosti ji tak obdrželi hvězdní autoři, jako například Maurice Sendak, Christine Nöstlinger, Lygia Bojunga, Philip Pullman, Kitty Crowther, Shaun Tan, Wolf Erlbruch, a vedle nich kupříkladu venezuelská nezisková organizace Banco del Libro, která původně vznikla jako výměnná burza učebnic a dětských knih, nebo palestinská organizace Tammer Institut, podporující čtenářství dětí a mládeže prostřednictvím tvůrčích dílen a diskusí. Finanční částka ve výši pěti milionů švédských korun má umožnit oceněným pokračovat v umělecké tvorbě či v aktivitách zpřístupňujících kouzlo četby a knih dětem na celém světě. Z řad českých umělců nominovala Česká sekce IBBY na rok 2022 ilustrátorku Květu Pacovskou, výsledky letošního ročníku budou zveřejněny 22. března.

Od úmrtí Astrid Lindgren uplynulo 28. ledna již dvacet let, s mírnou nadsázkou však lze konstatovat, že nejen prostřednictvím vlastní literární tvorby, ale i díky ocenění ALMA zůstává jednou z nejvýznamnějších bojovnic za právo dětí na příběhy. Na příběhy, které jim umožní nalézat ve fantazijních toulkách radost, odpočinek a inspiraci k řešení vlastních životních problémů a výzev. Astrid Lindgren se tak stala významnou knižní influencerkou v době, kdy tohle slovo ještě neexistovalo, a zůstává jí i nadále.

Autorka se věnuje české a světové literatuře pro děti a mládež.