01/02/2016 | zprávy |

Jak v redakci, tak v knihách

Praha schválila nízké dotace pro literaturu a divadla. Nakladatelství jsou zaplněna bílými heterosexuálními ženami. Hledá se tisíc knih o černoškách. James Joyce napsal ideální matematický objekt.

Pražští zastupitelé schválili podobu grantů na kulturu pro rok 2016 — protesty divadel a literárních institucí přitom nevzali v potaz. Na literaturu tak letos z pražského kulturního rozpočtu půjdou jen dvě procenta, necelých šest milionů korun z celkové částky 299,7 milionu. Praha přitom v loňském roce dostala titul Kreativní město literatury UNESCO. V tomto roce se bude muset spousta literárních akcí a programů obejít bez magistrátní podpory, což pro některé bude možná likvidační. Proti návrhu rozpočtu se už v prosinci ozvaly literární organizace jako literární cena Magnesia Litera, veletrh Svět knihy nebo Asociace spisovatelů s otevřeným dopisem.


Na mezinárodní scéně se už několik let vede debata o různorodosti (diversity), respektive její absenci v literatuře. Literatura v jakékoliv své podobě zůstává převážně bělošskou heterosexuální záležitostí a knihy, jejichž hrdinové, perspektiva nebo téma jsou etnicky, genderově, sexuálně či jinak odlišní, jsou stále ještě raritou. Dětské nakladatelství Lee & Low Books, zaměřené právě na literaturou přehlížené čtenáře, se proto rozhodlo prozkoumat pozadí této problematiky: různorodost v nakladatelstvích. Během roku 2015 se nasbírala data z 34 nakladatelství (včetně takových kolosů, jako je Hachette Book Group nebo Penguin Random House) a osmi redakcí literárních časopisů a minulý týden v Lee & Low zveřejnili výzkumnou zprávu, která — jak se očekávalo — nepřinesla žádné velké překvapení: zaměstnanci nakladatelství jsou v 79 procentech bílí, v 88 procentech heterosexuální a 78 procent jsou ženy. Celou zprávu si lze přečíst zde.


Na málo různorodosti v literatuře se dá zareagovat i jinak než průzkumem. Jedenáctiletou Marley Diasovou z New Jersey už „štvalo číst si o bílých klucích a psech“, a tak založila webovou kampaň #1000BlackGirlBooks. Jejím účelem je nasbírat tisíc knih, které mají jako hlavní hrdinku černošku, a připomenout černošské komunitě a mládeži, že literatura je i o ní. Kompletní sbírku po skončení kampaně Marley pošle jako dar do školy na Jamajce, kam chodila její matka.


Vědci z polského Institutu nukleární fyziky našliPlačkách nad Finneganem Jamese Joyce multifraktální vzorce. Věty Joyceova románu prý svou strukturou připomínají matematické úkazy v přírodě, jako jsou například sněhové vločky nebo galaxie.

Výzkumníci statisticky analyzovali přes sto knih od autorů jako William Shakespeare, Charles Dickens, Alexandre Dumas, Thomas Mann, Samuel Beckett nebo Umberto Eco a zjistili, že drtivá většina textů se řídí matematickou dynamikou kaskády a připomínají tak fraktály: jednotlivé části (věty) svou vnitřní strukturou připomínají celek. Plačky nad Finneganem jsou podle nukleárních fyziků svou strukturou k nerozeznání od ideálních matematických multifraktálů.