Každý má svou cenu

Spisovatel Michal Ajvaz získal minulý týden cenu European Utopiales. Ta se pravidelně uděluje na Mezinárodním sci-fi festivalu ve francouzském Nantes autorům evropské provenience za „spekulativní fikci“, která vyšla v předešlé literární sezóně ve francouzštině. Ajvaz vyhrál s románem Druhé město v překladu Benoîta Meuniera. S cenou se pojí i finanční odměna dva tisíce eur.

Literární ceny se udělovaly i ve Spojených státech, konkrétně Národní literární ceny (National Book Awards), vedle Pulitzerovy ceny za literaturu zřejmě nejdůležitější americké literární ocenění. Cenu za fikci letos vyhrál shodou okolností držitel Pulitzera z roku 2012, spisovatel Adam Johnson. Oceněna byla jeho sbírka povídek Fortune Smiles (Úsměvy štěstí) o přírodních katastrofách, politice či technologiích, odehrávající na různých místech od Palo Alta po Severní Koreu. Pulitzerovu cenu získal za román Syn správce sirotčince (česky 2014). Cenu za literaturu faktu získala kniha publicisty Ta-Nehisi Coatese Between the World and Me (Mezi světem a mnou), zkoumání vlastní zkušenosti života černého muže v Americe. Kniha, která budí v Americe vášně a debatu o rasismu a stereotypech už od svého vydání letos v létě, má podobu dopisu adresovaného Coatesovu synovi. Čestnou cenu za přínos americkému písemnictví dostal prozaik Don DeLillo.

Nastalo také období jedné z nejkontroverznějších literárních cen — Bad Sex Award, udělované magazínem Literary Review. Letos se do výběru té nejhorší beletristické erotiky dostalo osm próz. Ukázky špatného sexu nabízí deník The Guardian.

Většina nakladatelství nečeká na literární ceny a snaží se zajistit nejvyšší možnou kvalitu knih vlastními silami, například vyhledáváním a následným přetahováním o nejlepších debut a začínající spisovatele. Podle reportáže The Wall Street Journal se tato praktika začíná vymykat kontrole. Částečně kvůli technologiím a sociálním sítím, jako je Twitter nebo specializované Goodreads, a částečně kvůli neustálé internacionalizaci knižního trhu se ustavičně homogenizuje a zeštíhluje seznam populárních knížek a bestsellerů napříč společností i světem. Jinými slovy, navzdory rostoucí knižní produkci je čím dál tím pravděpodobnější, že čteme ty stejné knížky. Nakladatelé a zvláště ti, kteří chtějí ovládnout segment světových bestsellerů, proto musejí vsázet na literární debuty mnohem větší částky než v minulosti. Například začínající spisovatel Garth Risk Hallberg dostal za svůj první román City on Fire od nakladatelství Alfred A. Knopf dva miliony dolarů — předem. Nakladatelé se tak snaží pojistit, aby jim slibný román nepřetáhla konkurence, a zároveň už samotnou „sázkou“ vytvářejí literární událost. Debutanti jsou pro vydavatelské domy obzvláště lákaví kvůli prostému důvodu: nemají za sebou žádný propadák ani špatné tržby. O to více ale může podobná nakladatelská strategie budoucím spisovatelům uškodit, jelikož mohou velmi snadno přijít k stigmatu neúspěšného autora. Zmíněný román City on Fire se například začal prodávat před několika týdny, dostalo se mu mediální pozornosti, a i tak se jej ještě musí prodat desetitisíce výtisků, aby nebyl ztrátový.