Profesní sdružení Obec spisovatelů, Překladatelé Severu a překladatelská komunita sdružená ve facebookové skupině Tváře překladu zaslali jménem svých zástupců otevřený dopis tuzemským nakladatelským domům. Překladatelé nakladatele vyzývají k většímu respektu k jejich práci a autorským právům.

„Stále existují tací, kteří nás částečně či zcela opomíjejí nebo přímo porušují naše autorská práva,“ stojí v prohlášení. „Díky nám překladatelům můžete vydávat cizojazyčnou literaturu, která v České republice stále tvoří převážnou část trhu.“

PŘEKLADATELÉ NAKLADATELŮMVážení nakladatelé,při zahájení letošního frankfurtského veletrhu norská spisovatelka Erika…

Zveřejnil(a) Překladatelé Severu dne Středa 6. listopadu 2019

Konkrétně překladatelská výzva směřuje k uvádění jména překladatele a překládaného jazyka na „webových stránkách, v postech na sociálních sítích i v tištěných propagačních materiálech“ a ukázkách. Výzva uznává, že „se situace mění a počty příkladných nakladatelů narůstají“, ale „stále existují tací, kteří nás částečně či zcela opomíjejí“.

Podle překladatelských organizací tímto opomíjením škodí nakladatelé nejen jim, ale především čtenářům a možná i sami sobě: jednak údaj o překladateli signalizuje kvalitu knihy, jednak se dodržováním copyrightů dá předejít kolování neautorizovaných ukázek a někdy i celých textů po internetu.


Minulý týden turecké úřady propustily na svobodu spisovatele Ahmeta Altana. Toho společně s jeho bratrem, ekonomem a novinářem Mehmetem Altanem, zatkla policie na základě obvinění, že šíří „podprahové zprávy ohlašující vojenský převrat“. Společně s novinářkou Nazli Ilicakovou pak byli za „pokus o ústavní převrat“ odsouzeni na doživotí. Mehmet Altan se na svobodu dostal už loni, jeho bratra a Nazli Ilicakovou soud propustil minulé pondělí.

Proti rozsudku protestovaly mezinárodní spisovatelské i novinářské organizace, například britský PEN klub, nebo také osmatřicet laureátů Nobelovy ceny za literaturu.

Ahmet Altan své paměti z tureckého vězení vydal i knižně. Kniha I Will Never See the World Again (Už nikdy neuvidím znovu svět) byla dokonce letos v září nominována na britskou cenu za literaturu faktu The Baillie Gifford Prize.

„PEN klub sice nemůže být šťastnější, že Altan a Ilicaková můžou domů za svými milovanými — v dnešním Turecku je dobrá zpráva i tohle —, nesmíme ale zapomínat na falešný soud a nafouklá obvinění, kterým byli oni a bezpočet dalších vystaveni za kritické či nesouhlasné postoje,“ vysvětluje Sahar Halaimzai z Mezinárodního PEN klubu a připomíná, že v Turecku jsou ve vězení stále stovky akademiků, novinářů, umělců a dalších lidí, kteří údajně podporovali nepodařený vojenský převrat v roce 2016.


Prestižní Goncourtovu cenu, nejvýznamnější francouzské literární ocenění, získal Jean-Paul Dubois za román Tous les hommes n’habitent pas le monde de la même façon (Na světě každý žijeme jinak) o muži, který ve vězení rozmlouvá s mrtvými a vzpomíná. Porota v pořadí už dvaadvacátou Duboisovu prózu označila za mistrovské dílo „plné lidskosti, melancholie a ironie“.