12/10/2015 | zprávy |

Když se protíná politika a literatura

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu se letos stala běloruská novinářka. Pabla Nerudu pravděpodobně nechal zabít Augusto Pinochet. Íránci nepřijedou do Frankfurtu.

Nobelovu cenu za literaturu získala běloruská novinářka a spisovatelka Světlana Alexijevičová. Porota ocenila její „mnohohlasé texty“ coby „pomník utrpení i odvahy naší doby“. Alexijevičová píše knihy na pomezí beletrie a literatury faktu: celou svou kariéru dělá rozhovory s lidmi napříč ruskou i běloruskou společností a snaží se tak postihnout dopady historických událostí nebo konkrétní kultury na lidský život, charakter nebo národní a generační mentalitu. Konkrétně se Alexijevičová ve svých knihách, které podle vlastních slov píše vždy pět až deset let, zabývá postsovětským prostorem a společenskými proměnami v postkomunistických zemích. Ve světě je patrně nejznámější její kniha Chernobylskaya molitva (Modlitba za Černobyl, česky 2002) z roku 1997, v níž Alexijevičová líčí bezprostřední dopady černobylské katastrofy na životy místního obyvatelstva. V Česku vyšla nedávno kniha Doba z druhé ruky.

Světlana Alexijevičová nebyla jedinou nobelistkou, které média minulý týden dopřály pozornost. Menší rozruch vzbudil i chilský básník Pablo Neruda, respektive jeho ostatky a rodina. Neruda zemřel za podivných okolností v roce 1973, jen pár dní po vojenském převratu Augusta Pinocheta. Neruda oficiálně zemřel na rakovinu prostaty, nicméně se kvůli jeho členství v komunistické straně už léta spekuluje o možnosti politické vraždy. Tuto verzi událostí má podle básníkova synovce Rodolfa Reyese potvrdit nové zkoumání Nerudových ostatků — které byly exhumovány v dubnu 2013 — forenzními odborníky z Dánska, Kanady, Spojených států a Španělska. Španělský tým už potvrdil vysoký výskyt zlatého stafylokoka, jednoho z prostředků, které používal Eugenio Berríos, biochemik a člen tajné policie Pinochetova režimu, k likvidaci politických nepřátel.

Politika se promítne i do Frankfurtského knižního veletrhu, který začíná zítra. Kvůli plánovanému projevu spisovatele Salmana Rushdieho na něj nepřijede nikdo z Íránu. Na Rushdieho uvalil v roce 1988 ajatolláh Chomejní fatvu a rozsudek smrti kvůli románu Satanské verše, v němž prý nenapravitelně očernil jméno proroka Mohameda. Chomejní sice v roce 1989 zemřel, fatva nicméně podle slov nového ajatolláha Chameneího z roku 2005 platí dál. Íránský ministr kultury Abbas Salehi považuje rozhodnutí pořadatelů veletrhu pozvat Rushdieho za antikulturní překročení nejzazších hranic íránské politiky. Bojkot veletrhu ze strany Íránu ale nejtvrději dopadne na tamní nakladatele, jichž například minulý rok přijelo 282 prezentovat přes dvanáct set titulů.