Klasik, který přišel z chladu

Nudný špion se vrací. Schindlerův seznam je na prodej. Afrika bude mít encyklopedii.

Vrátí se jeden z nejslavnějších fiktivních špionů: antiteze Jamese Bonda George Smiley. Nenápadný tichý muž s výraznými brýlemi se objevil v řadě románů britského spisovatele a v šedesátých letech i operativce britských tajných služeb Johna le Carrého. Nejvýraznější roli sehrává Smiley v knize Špion, který přišel z chladu (1963) a v trilogii Karla, do níž spadá asi nejznámější román s Georgem Smileym Jeden musí z kola ven (1974), proslavený mimo jiné i úspěšnou filmovou adaptací z roku 2011, kde si veterána tajných služeb zahrál Gary Oldman. Le Carrého novinka, pojmenovaná Legacy of Spies (Odkaz zvědů), by se měla týkat událostí právě z těchto dvou románů: George Smiley byl penzista už na konci sedmdesátých let a v novém románu budou současné postavy odkrývat pozadí některých rozhodnutí a akcí, které slavný a nevýrazný špion za svou kariéru provedl.

Vedle vydání Legacy of Spies začnou znovu vycházet i starší romány Johna le Carrého — tentokrát už ve slavné edici Penguin Modern Classics. Jednadvacet knih by mělo být edičně připraveno v roce 2018 a podle nakladatele to je asi nejobsáhlejší dílo žijícího spisovatele, které se do klasické řady dostalo.


Bude se dražit jeden z originálních Schindlerových seznamů, které inspirovaly stejnojmennou knihu Thomase Keneallyho i oscarový snímek Stevena Spielberga. Německý továrník Oskar Schindler na sklonku roku 1944 pomocí úplatků a požadavků na dělníky zachránil přes tisíc Židů. Z původních sedmi seznamů lidí, kteří putovali ze zrušeného krakovského ghetta do koncentračního tábora v Płaszówě a po jeho nucené likvidaci do táborů v Gross-Rosen a Osvětimi a které Schindler za pomoci svého účetního Itzhaka Sterna (ten seznamy sestavoval) dokázal zachránit, se dochovaly čtyři: vedle toho v aukci jsou dva v izraelském památníku holocaustu Jad Vašem a jeden v Muzeu holocaustu v americkém Washingtonu. Čeká se, že se dokument prodá za 2,4 milionu dolarů (zhruba šedesát milionů korun). Deník The Guardian k tomu podotýká, že když se před čtyřmi lety dražil stejný seznam na eBayi, byla vyhlašovací cena vyšší: rovné tři miliony dolarů. Nikdo tehdy nepřihodil.


Afrika bude mít v budoucnu vlastní encyklopedii. Na rozsáhlé databázi o africkém kulturním dědictví i živém umění začala před třemi lety pracovat ghanská spisovatelka, filmařka a historička umění Nana Oforiatta-Ayimová, nápad dostala ale o několik let dříve, když v Londýně pracovala na doktorátu a pozorovala, jak skoro všechny práce a výzkumy o živé africké kultuře nebo její historii končí někde v archivech nebo šuplících, nečtené. Založila proto projekt Cultural Encyclopaedia, otevřenou internetovou platformu s informacemi o kultuře a umění v Africe. Zatím tým Offoriatty-Ayimové dokončuje pilotní sběr a katalogizaci dat v Ghaně, podle kterých se následně sestaví doporučení a pokyny pro encyklopedisty v dalších zemích. Reportáž přinesl deník The New York Times.