Kniha je synergický produkt

V soutěži Nejkrásnější české knihy roku je hodnoceno grafické, ilustrační a polygrafické zpracování knih vydaných v českých nakladatelstvích a vytištěných v českých tiskárnách. Letos se uskuteční už 55. ročník, ale vzhledem k opatřením, která právě probíhají napříč celým světem, organizátoři přesně nevědí, kdy proběhne. Rozhovor s tajemnicí soutěže Eliškou Boumovou a Zdeňkem Freislebenem, ředitelem Památníku národního písemnictví, který soutěž pořádá společně s Ministerstvem kultury ČR.

Jak moc ovlivňují novátorská typografie a grafická zpracování designových titulů širší knižní produkci?

ZF: Už v minulosti můžeme pozorovat, že různé formy, směry a, lze říci, i grafické experimenty měly vliv na související knižní produkci, myšleno v širším kontextu. Můžeme dokonce také sledovat různá období, která byla pro určitou část knižní produkce charakteristická, například období 60. let 20. století, kdy řada experimentů jak s písmem, tak s formou koláže, případně prací s fotografií, určovala celkové dobové trendy knižní produkce. Je to zřejmé například z obálek knih té doby, které mají svoji dobovou „tvář“. Podobné trendy můžeme sledovat i u současné produkce, především u výtvarných publikací nebo produkce menších nakladatelství. V tomto kontextu se nejedná pouze o typografii a grafickou úpravu, ale často také o knihařské zpracování, použití nových nezvyklých materiálů a práci s různými formami obálek, jako jsou výřezy nebo plastický tisk. Rád bych také podotkl, že vliv na knižní trendy se tolik netýká běžné beletrie, i když i tam najdeme výjimky.

Letošní nominované knihy, foto: NČKR

Letošní nominované knihy, foto: NČKR

Co je v tomto kontextu vlastně cílem Nejkrásnějších českých knih? Propagace zásad moderní krásné knihy nebo soutěživost vydavatelů a tiskařů?

ZF: Oboje s ní souvisí, ale hlavním cílem soutěže není ani jedno z toho. Tím hlavním je představit knihu v její současné estetické hodnotě, která vychází z práce grafiků, typografů, knihařů a těch, kteří knize pomáhají na svět, tj. vydavatelů. Určitě se setkáváme s tím, že každá soutěž je také o soutěživosti a představě, že „ta má“ kniha je ta nejhezčí. Soutěž chce ukazovat právě současné přístupy a vývoj podoby knihy, která je produktem „teď a tady“. Druhým nezanedbatelným faktorem je podoba knihy a její souvislost v určité symbióze s daným obsahem, nemusí to být vždy jen text. Samotné ocenění by tak mělo být motivací pro vydavatele, aby zvažovali, že kniha je synergický produkt, který má být i příjemný a přitažlivý pro budoucího čtenáře. Soutěž chce též upozornit na to, že podobně koncipovaná kniha si zaslouží, aby se o ní vědělo. A to je ten výsledný cíl, ke kterému soutěž směřuje.

Nemyslíte si, že nominované a vítězné knihy masové publikum dostatečně neocení?

ZF: Musíme brát v úvahu, že soutěže se zúčastňuje několik desítek vydavatelů a že svou podobou je segmentem kvalitní vydavatelské činnosti. O tom nakonec svědčí i to, že po technické stránce už delší dobu nejsou ze soutěže vyřazovány žádné knihy. Je tak nastaven kvalitní průměr, který ale zároveň oslovuje i široké spektrum čtenářů. Nejsem si jistý, co si mám představit pod pojmem „masové publikum“, ale domnívám se, že jak nominované, tak oceněné knihy se do povědomí širokého okruhu čtenářů určitě dostanou.

Součástí soutěže jsou také doprovodné akce, přiblížíte nám je?

EB: Největší doprovodnou akcí, kterou začíná putování nominovaných a vítězných knih, je slavnostní vyhlášení výsledků. Probíhá obvykle v dubnu, vždy v trochu jiném pojetí, protože vizuální styl včetně programu připravujeme ve spolupráci s grafiky a moderátory. Máme nepsanou tradici, že vítězové grafického zpracování v kategorii katalogů mají v následujícím roce možnost spolupracovat na grafické podobě prezentace soutěže, připravují nejen katalog a doprovodné propagační materiály, ale například se také podílejí na přípravě ceremoniálu a návrhu stánku na festival Designblok. V loňském roce byla součástí večera také odborná přednáška britského grafika Johna Morgana, kterou máme stále přístupnou na YouTube kanálu soutěže NČKR.

Jak je to s výstavami?

EB: Po ceremoniálu putují kolekce nominovaných vítězných knih po různých výstavách, ať už v galeriích (galerie Czechdesign, Moravská galerie v Brně a další), nebo muzeích (Husitské muzeum v Táboře). Každoročně se nám ozývají zájemci o výstavu z různých míst z celé České republiky, a tak se cesta knih také trochu mění. Letos se měla u příležitosti 55. ročníku soutěže odehrát velká výstava v letohrádku Hvězda. V plánu bylo představit vítězné knihy nejen z české soutěže, ale také z Německa, Polska, Slovenska a Švýcarska. Jedná se o země, kde se konají podobné soutěže a dlouhodobě s nimi spolupracujeme. Koncept výstavy byl postaven na zkoumání subjektivity při posuzování krásy a hledání objektivních měřítek.

Existuje i možnost přímého zapojení návštěvníků?

EB: Za současné situace jsme nuceni výstavu nerealizovat, ale představit ji divákům formou publikace a online programů. V případě, že se situace do podzimu zlepší, začneme připravovat i další možnosti, jak by se mohli návštěvníci s knihami osobně setkat. Také teď pracujeme na projektu pro Designblok, kterého se soutěž každoročně účastní a kde se, jak doufáme, už budeme moci s návštěvníky potkat naživo. Když jsem zmínila mezinárodní spolupráci, vítězné kolekce se každoročně účastní mezinárodních knižních veletrhů po celém světě a prezentují český knižní design na stánku České republiky nebo v prostorech Českých center, například v Lipsku, v Paříži, v Kyjevě, ve Varšavě, ve Frankfurtu, ve Vídni a ve Vilniusu. Nejdále reprezentovala soutěž Českou republiku na výstavě knižního designu a na knižním veletrhu v Tchaj-peji.

Na všech těchto akcích je možné knihy vidět a prolistovat, snažíme se postupně rozšiřovat i doprovodný program. Další zajímavostí je, že se vítězné knihy účastní také soutěže o nejlepší knižní design světa, kterou pořádá nadace Stiftung Buchkunst v Lipsku. Českým knihám už se v předchozích letech podařilo uspět a získat dokonce zlatou medaili mezi více než 600 účastníky. Možnost tyto knihy vidět zapojujeme i do doprovodných programů.

Jak se soutěží o nejlepší knižní design světa?

EB: Do té soutěže se mohou hlásit jen soubory, které prošly odborným výběrem, tedy nějakou komisí ve svých zemích. Soudě podle účastníků a vítězů je jasné, že se takovéto soutěže konají v zemích s dlouholetou knižní tradicí, jako jsou Čína nebo Japonsko, ale také v zemích na opačné straně zeměkoule, jako je Venezuela, Kolumbie nebo Kanada. Letošního ročníku se zúčastnilo jednatřicet zemí.

Vyhlídky do budoucna jsou tedy pozitivní?

EB: Dle toho, jak se nám zvedá účast v soutěži v posledních letech, jak hodnotí odborní porotci úroveň provedení a kolik mezinárodních knižních veletrhů se každoročně koná, bych řekla, že je o knižní design a kulturu tištěných knih stále větší zájem. Nicméně současná situace knižnímu trhu vůbec nepřeje, takže uvidíme, k jakým všem změnám výhledově dojde.