19/11/2020 | téma | Petr Nagy

Knihy a jejich překladatelé v pandemickém roce 2020

Ročně u nás vyjde na patnáct tisíc knižních titulů a zhruba čtyřicet procent z nich tvoří překladová literatura. Bez překladatelů bychom se proto rozhodně neobešli — ale často se k nim podle toho nechováme. Letošní pandemie koronaviru pak jen potvrdila, že český překladatel tvrdý chleba má… a ještě mít bude.

Podzim je období, kdy se čeští překladatelé těší největší pozornosti tuzemských médií. Udělují se totiž nejvýznamnější překladatelská ocenění, jimiž jsou — pomineme-li Literu za překlad — Státní cena za překladatelské dílo, jejíž laureát(ka) bývá vyhlašován(a) 28. října, a Cena Josefa Jungmanna, udělovaná spolu s dalšími tvůrčími oceněními a prémiemi tradičně 30. září ke Dni překladatelů, kdy má svátek patron překladatelů, sv. Jeroným. Výsledky Ceny Josefa Jungmanna ovšem tentokrát Obec překladatelů oznámila až 12. listopadu. O obou cenách rozhodují odborné poroty, tedy vlastně kolegové z branže. Dostává se však překladatelům náležitého ocenění od zbytku společnosti, čtenáři či nakladateli počínaje a ministerstvem kultury konče?

Jarní pesimismus

Jedním z mála pozitivních efektů aktuální pandemie je to, že se začínají hledat příčiny a možná řešení celé řady dosud přehlížených nebo marginalizovaných problémů, k nimž patří i neutěšené poměry panující na českém knižním trhu a dotýkající se rovněž překladatelů. Knižní průmysl totiž tvoří mechanismus složený z mnoha navzájem propojených součástek, z nichž jednu představují právě překladatelé. A jediné zadřené kolečko mívá nemalý vliv na celý byznys, o čemž jsme se mohli všichni přesvědčit už na jaře, kdy se zavřela knihkupectví a zrušily všechny literární akce včetně veletrhu Svět knihy Praha. Mohlo by se zdát, že práci překladatelů tento výjimečný stav příliš neovlivnil, ale opak je pravdou.

Potvrzují to i slova předsedkyně spolku Překladatelé Severu Kateřiny Krištůfkové z jejího červnového rozhovoru pro týdeník Hrot: „Situace literárních překladatelů není růžová a krize ji ještě zhoršila. Literární překlad u nás stále nepatří mezi povolání, jimiž by se dalo slušně uživit, honoráře jsou nízké a smlouvy leckdy obsahují řadu nevýhodných klauzulí. Mnozí překladatelé mají například navázanou výplatu části (či celého) honoráře na vydání knihy, a protože většina nakladatelů kvůli zavřeným knihkupectvím vydávání načas úplně zastavila, projevilo se to samozřejmě v odložení výplat.“ Ve svém hodnocení dopadu jarního lockdownu na literární překladatele se mohla opírat o poměrně rozsáhlý dotazníkový průzkum, který udělali právě Překladatelé Severu a jehož se zúčastnilo 155 lidí.

Jaké konkrétní dopady tedy měla jarní koronavirová krize na české překladatele a překladatelky, kterých byla aspoň mezi respondenty většina? Ta nejdůležitější zjištění shrnuli organizátoři průzkumu v tiskové zprávě, kde také vyjádřili obavy z dalšího vývoje — které průběh aktuální druhé vlny koronaviru veskrze potvrdil:

„Škrty v nakladatelstvích, zpožděné vydání titulů, pozastavené platby a odsouvání nových projektů, které byly průvodním jevem krize knižního trhu v důsledku koronavirové epidemie, se na situaci literárních překladatelů budou negativně projevovat i v blízké budoucnosti. Každý druhý respondent se musel vypořádat s posunem vydání plánovaného titulu, a tudíž v mnoha ohledech i s výplatou honoráře. V průměru se překladatelům oddálila výplata částky ve výši 43 000 Kč, někteří ovšem museli dočasně oželet honorář až ve výši 100 000 Kč.

Otázka je, jak za podmínek, které byly na hranici snesitelnosti už před krizí, budou moci literární překladatelé ve své práci dále pokračovat. Téměř každý čtvrtý (22 %) v období března a dubna 2020 přišel minimálně o jeden titul k překládání. Každý šestý (15 %) má v důsledku snižování produkce nakladatelství a oddalování uzavřených smluv velké obavy z výpadku příjmů v budoucnosti. Nezbývá než doufat, že až se knižní trh z následků krize otřepe, ještě bude mít kdo knihy překládat. Zejména s ohledem na fakt, že třetina domácností literárních překladatelů nemá pro pokrytí výpadků v příjmech větší finanční rezervu než na dobu jednoho až tří měsíců.“

Podzimní vyhlídky

O nelehké situaci literárních překladatelů (stejně jako nakladatelů a knihkupců) se proto nepřestalo debatovat ani na podzim. Palčivému tématu bylo věnováno kupříkladu šesté pokračování diskusního cyklu s názvem Ztraceni v překladu, které se odehrálo 2. listopadu v Knihovně Václava Havla. Debaty na téma „Jak koronavirová pandemie ovlivnila nakladatelský trh“, moderované Annou Štičkovou, se zúčastnili nakladatelka Veronika Benešová Hudečková, překladatelka Tereza Semotamová, překladatel Michal Švec a redaktorka a překladatelka Hana Zahradníková. A ve vltavském Akcentu o překladatelské i spisovatelské profesi ve stínu pandemie hovořili s Petrou Kultovou překladatelé Michala Marková, Lucie Mikolajková, předseda Skandinávského domu Michal Švec (mimochodem autor zajímavého textu „Překladatelé jako rukojmí?“) a spisovatel Ondřej Buddeus.

Jak se ukazuje, dopady podzimního lockdownu na literární překladatele jsou ještě vážnější, než tomu bylo na jaře. Ubylo podpory ze strany státu (program COVID — Kultura se už na ně nevztahuje), zmizely poslední úspory, roste zoufalství nakladatelů spoléhajících na předvánoční prodej (o knihkupcích ani nemluvě) a v atmosféře prohlubující se zdravotní krize se už vlastně nikomu ani nechce veřejně žádat o peníze.

Profesní organizace sdružující překladatele, spisovatele či nakladatele a knihkupce raději hledí do budoucnosti a plánují prohloubit vzájemnou komunikaci a spolupráci, aby se všichni společnými silami pokusili změnit samotné nastavení tuzemského knižního trhu i grantové politiky ministerstva kultury.

Pokračují také v aktivitách snažících se představit širší veřejnosti důležitost a náročnost překladatelské profese — za pozornost stojí třeba série rozhovorů, debat a přednášek s překladateli, redaktory a odborníky z FF UK, nazvaná Dobrý překlad není vidět?! a vytvořená u příležitosti Evropského dne jazyků 2020. Co jim také zbývá jiného — krátkodobé vyhlídky příliš optimistické nejsou, ostatně již za pár dní se dozvíme, jestli nebude současný nouzový stav prodloužen o další měsíc…