Až příliš aktuální

Přiznávám, že Farmu zvířat jsem poprvé četl teprve vloni, ale o to víc jsem mohl ocenit její nadčasovost a místy až mrazivou aktuálnost. Novela George Orwella napsaná v průběhu druhé světové války s největší pravděpodobností popisuje nelidskost stalinistické doby a alegoricky konkrétní postavy Lenina, Stalina a Trockého, ale rovněž řadu dalších totalitních jevů jako tajnou policii, propagandu, dělníky, masy bez názoru či nepřátele režimu.

První české vydání světoznámého díla.

V českém překladu stihla vyjít ještě před komunistickým převratem, v roce 1946. První české vydání vyšlo v pražském nakladatelství I. L. Kober v překladu Jiřího Havelky, s obálkou Karla Kratochvíla, kresbami Marcela Pokorného a v nákladu pěti tisíc výtisků. Po únoru 1948 se Orwell stal zakázaným autorem, proto u nás několik dalších let Farma zvířat nevyšla, až na pár výjimek — v roce 1981 ji vydalo západoněmecké exilové nakladatelství Index (známé mimo jiné prvním vydáním titulů Český snář či Kde je zakopán pes) anebo se šířila samizdatem. Od revoluce vyšlo už několik vydání, převážně v překladu Gabriela Gössela. První české vydání má dnes několikatisícovou hodnotu.

Do středu

První knihou pro mládež, kterou jsem přečetl, byla Cesta do středu Země s nevzhlednou obálkou. Tehdy jsem však o Julesu Verneovi nevěděl téměř nic, netušil jsem tedy ani to, že existují daleko zajímavější vydání, převážně ta starší. Ta asi nejznámější česká z konce 19. a začátku 20. století pocházejí od nakladatele Jos. R. Vilímka. Mají červené obálky, které zkrášlují tvrdou vazbu se zkráceným názvem Do středu Země. Nicméně v období první republiky vycházejí další vydání, tentokrát o něco méně známá, v broži a s barevnými obálkami. Dnes jsou vzácné obě varianty, měkká vazba je však pochopitelně zranitelnější, tudíž se nezachovalo tolik výtisků v dobrém stavu.

Druhé vydání Do středu Země z roku 1929 z nakladatelství Jos. R. Vilímek.

Většina dnešních čtenářů pravděpodobně zná brožované vydání s dinosaury na obálce, které vyšlo ve Státním nakladatelství dětské knihy (SNDK) v roce 1965 jako 34. svazek edice Karavana, v překladu Václava Netušila a s ilustracemi Jana Javorského. Cena se s prvorepublikovými brožemi však nedá srovnávat. Zatím poslední české vydání vyšlo v roce 2017 v překladu Jiřího Žáka.

Starý dobrý truhlář

Milostná novela Petr a Lucie francouzského spisovatele a nositele Nobelovy ceny Romaina Rollanda je jedním z jeho nejslavnějších děl. Avšak za Rollandovo nejčtenější dílo se pokládá krátký historický román z roku 1919 s názvem Dobrý člověk ještě žije. Starý truhlář Colas Breugnon (což je i originální francouzský název) miluje svůj život, potká ho množství nepříjemných událostí, které by jiného člověka zničily — ne však Colase. Kniha poukazuje na důvtip prostých lidí a jejich pozitivní přístup k životu, i když zrovna neprobíhá podle ideálních představ.

Druhé vydání knihy Colas Breugnon.

Za velmi povedené považuji české vydání z roku 1929 od nakladatele Rudolfa Škeříka, které přeložil Jaroslav Zaorálek a které svými kresbami, úpravou obálky a vazbou vypravila Toyen. Kromě vydání na papíře Antik vyšlo padesát výtisků na holandském papíře Van Gelder a pět set výtisků na domácím japanu. Kniha Dobrý člověk ještě žije vyšla jako 38. svazek ve Škeříkově nejrozsáhlejší edici Symposion, která československému čtenáři zprostředkovala řadu zásadních francouzských a anglických titulů.


ŠÁMAL, Petr a kol. Literární kronika první republiky: události, díla, souvislosti. Praha: Academia, 2018.

HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949—2006. Praha: Libri, 2007.