Kvalita se nedá měřit stopkami nebo metrem

Letos proběhne již čtrnáctý ročník Magnesie Litery. Ať už se o jejích kvalitách spekuluje jakkoli, je z literárních cen bezesporu mediálně nejvděčnější a dopad na prodejnost vítězných titulů je značný. O vývoji ocenění, výběru nejlepších knih a hlasování nám více v rozhovoru pro H7O prozradil jeho zakladatel Pavel Mandys.

Jak byste zhodnotil dosavadní přínos ceny Magnesia Litera? Stručně jej lze shrnout do několika základních momentů. Za prvé musíme naplňovat poslání deklarované ve statutu, propagovat kvalitní knihy. To se myslím zejména v posledních pěti letech daří, vítězné knihy v prodejích přesahují hranici deseti tisíc prodaných výtisků, která se považuje za bestsellerovou. Za druhé udílení cen učiní pomyslnou tečku za kalendářním rokem, na Nové scéně Národního divadla se potkají autoři, nakladatelé, kritici a další persony literárního provozu a trochu si navzájem podepřou sebevědomí celoročně podrývané ubýváním respektu, který literatura v české společnosti má. To se asi daří také, soudě podle výčitek, které k nám směřují ti, které jsme z kapacitních důvodů nemohli pozvat. A samozřejmě se vyberou ty nejlepší knihy, což se tedy nemůže uspokojivě podařit nikdy, protože kvalita se nedá měřit stopkami nebo metrem jako na olympiádě. Ale snažíme se. Pozorujete nějaký vývoj v historii ceny? Pozornost odborné i laické veřejnosti sílí. Funguje takzvaný efekt sněhové koule: tedy pokud se ceny alespoň trochu usadily a získaly jistý věhlas, s postupujícím časem se ten věhlas zvyšuje. Pak jsou tu změny dané statutem cen, zejména přibývání kategorií, to v prvních pěti letech, a jejich ubývání v roce 2010 .

Pavel Mandys, foto: archiv autora

Pavel Mandys, foto: archiv autora

Minulý rok Marta Ljubková v Doslovu Josefa Chuchmy tvrdila, že přečetla téměř všech sedmdesát přihlášených próz. Letos je přihlášeno celkem 349 titulů. Myslíte, že je v lidských i odborných silách v takovém množství a omezeném čase vybrat opravdu tu nejlepší knihu roku? To číslo je nutné vydělit šesti, tolik je totiž kategorií, mezi něž jsou přihlášené knihy rozděleny. Nejvíc práce má skutečně porota prózy, letos byla tato kategorie obeslána sedmdesáti osmi tituly. Porotci jsou ale vybíráni i podle toho, zda současnou českou literaturu sledují už v průběhu roku, takže předpokládáme, že většinu knih četli. Ten měsíc, který mají na rozhodování, tedy věnují úplným novinkám z konce roku, případně titulům, které neznají a na které je třeba upozorní kolega z poroty. Kritik Petr A. Bílek přirovnal cenu Magnesia Litera — Kniha roku ke Zlatému slavíkovi. Jaký smysl má tato cena? Abychom dostáli poslání cen, tedy popularizovat to nejlepší, je nutné mít jednoho hlavního vítěze, který bude určující pro zájem nejširší veřejnosti. Zlatý slavík je anketa popularity, tam to přirovnání nesedí, protože hlasují fanoušci. Zatímco oněch zhruba tři sta hlasujících, které oslovujeme my, jsou lidé spjatí s knižní branží, kteří se mezi knihami pohybují celoročně a mají vzdělání, rozhled a profesi zaručující, že nepůjde o laiky. Spíše jsme si brali příklad z americké filmové akademie, která uděluje Oscary, což je také především profesní cena. Nově bylo nabídnuto členství Asociaci spisovatelů. Znamená to, že členové Asociace zasednou i v porotě? Asociace bohužel stále nemá právní subjektivitu, takže jsme ji zatím přímo oslovit nemohli. Až ji bude mít, uděláme to samé, co v případě ostatních spolků a institucí, které jsou zastoupeny v občanském sdružení Litera: vyzveme Asociaci, aby navrhla dva kandidáty, kteří by ji v občanském sdružení zastupovali, ty pak stávající členové sdružení schválí a přijmou. A pro následující ročník mohou zástupci Asociace navrhnout porotce do některé z kategorií. Což ale neznamená, že tito zástupci budou automaticky schváleni — jména opět procházejí debatou ve sdružení a zejména v kategoriích próza a poezie bývá návrhů na porotce více. A ještě jedna věc: porotci nejsou vybíráni podle toho, zda jsou členy Obce spisovatelů nebo Asociace spisovatelů, ale podle toho, zda jsou kompetentní rozhodovat o literární kvalitě. Takže letos jsou v porotě prózy tři kritici a publicisté, jeden editor a jedna autorka, porota poezie je také složena z básníků a kritiků bez ohledu na to, zda jsou či nejsou v nějakém spolku.