Literární ceny provázené změnami

Cena Evropské unie za literaturu má od roku 2022 nový formát. Místo toho, aby svého laureáta zvolila každá země, vybere sedmičlenná evropská porota jen jednoho celkového vítěze a zároveň udělí pět čestných uznání. Vybírat bude z knih nominovaných na národní úrovni. Ačkoli je cena určena celkem pro jednačtyřicet evropských zemí, z organizačních důvodů se jí každý rok účastní pouze třetina z nich. Letos k nim patří i Česká republika, kde v minulosti ocenění získali Tomáš Zmeškal (2011), Jan Němec (2014), Bianca Bellová (2017) a Lucie Faulerová (2021).

Národní kolo v ČR má na starosti České literární centrum, sekce Moravské zemské knihovny, které nominovalo porotu složenou zejména z literárních kritiků a publicistů. Jejími členy jsou Jonáš Zbořil (Seznam Zprávy), Klára Fleyberková (Český rozhlas, časopis Host), Kryštof Eder (Česká televize, časopis Host, Reflex), Kateřina Čopjaková (Respekt ad.) a Sára Vybíralová (ČLC). Z jejího rozhodnutí bude ČR reprezentovat spisovatel a novinář Ondřej Štindl, jehož nejnovější román Tolik popela (Argo, 2022) se podle porotců značně vymyká ze standardů současné české prózy a může zaujmout i zahraniční čtenáře.

Ondřej Štindl, foto: Agáta Faltová (České literární centrum)

Nového laureáta bude nyní ze třinácti nominovaných autorů a autorek vybírat sedmičlenná mezinárodní porota, která zároveň udělí pět čestných uznání. Rozhodovat bude zejména na základě do angličtiny přeložených úryvků nominovaných próz. Jméno letošního vítěze Ceny Evropské unie za literaturu, který obdrží finanční ocenění ve výši 5 000 eur, bude zveřejněno v pátek 28. dubna na Lipském knižním veletrhu. 

Cena Evropské unie za literaturu má za cíl zviditelnit spisovatele a spisovatelky, kteří dosud nejsou známí za hranicemi svých zemí. Proto se o ni mohou ucházet jen autoři a autorky, jejichž knihy nebyly přeloženy do více než čtyř jazyků. Nominovaná kniha zároveň musí být jejich druhou až čtvrtou vydanou knihou. Pro letošní ročník platilo, že národní poroty mohly nominovat jen knihy vydané mezi červencem 2021 a únorem 2023.

Ve středu 8. března byly v Knihovně Václava Havla vyhlášeny nominace na výroční knižní ceny Magnesia Litera, jejichž letošní ročník přinese několik významných změn a novinek (mj. zavedení tří nových kategorií, zrušení ceny pro blog roku, obnovení ceny za přínos knižní kultuře či nového spolumoderátora Sashu Michailidise). Vedle trojice nominovaných titulů nebo počinů mohli porotci v každé kategorii doporučit ještě několik dalších v rámci tzv. longlistu (všechny nominované a doporučené tituly i členy jednotlivých porot najdete na webu Magnesie Litery). Ocenění mohou v tomto roce získat následující knihy:

Litera za prózu: Anna Bolavá: Vypravěč (Odeon/EMG), Magdaléna Platzová: Život po Kafkovi (Argo), Viktor Špaček: Čistý, skromný život (Host)

Litera za poezii: Miloš Doležal: Jana bude brzy sbírat lipový květ (Revolver Revue), Petr Hruška: Spatřil jsem svou tvář (Host), Alžběta Stančáková: Чачак (Viriditas)

Litera za knihu pro děti a mládež: Bára Dočkalová: Bitva o diamant (Labyrint), František Tichý: Rekrut 244 (Baobab), Jana Šrámková: Fánek hvězdoplavec (Běžíliška)

Litera za naučnou literaturu: Tereza Matějčková: Kdo tu mluvil o vítězství (Karolinum), Vladimír Papoušek a kol.: Chór a disonance (Akropolis / FF JU), Simona Binková, Marie Fiřtová, Jitka Škopová (eds.): Přivedli svět domů (UMPRUM)

Litera za nakladatelský čin: Architektura 58—89 (BiggBoss), Karel Teige: Deníky 1912—1925 (Akropolis / FF UK / PNP), Jan Zábrana: Spisy (Torst)

Litera za překladovou knihu: Damon Galgut: Slib (přel. Jiří Hanuš, Odeon/EMG), Undine Radzevičiute: Ryby a draci (přel. Vítězslav Mikeš, Větrné mlýny), Stuart Douglas: Shuggie Bain (přel. Lenka Sobotová, Paseka)

Litera za publicistiku: Jan Fingerland: Hebrejky (Nakladatelství Pražské příběhy), Eduard Freisler: Venezuela. Rozklad ráje (N media), Martin Rychlík: Dějiny lidí (Academia)

DILIA Litera za debut roku: Patrik Banga: Skutečná cesta ven (Host), Petr Brož: Vesmírníček (Dobrovský), Anna Sedlmajerová: Bizarrum multiflorum (Větrné mlýny)

Litera za detektivku: Jana Jašová: Znič to jméno (Motto/AM), František Šmehlík: Šelma (Argo), David Urban: Hra o přežití (Kalibr/EMG)

Litera za fantastiku: Roman Bílek, Kristina Haidingerová (eds.): Bizarropolis (Carcosa), Vilma Kadlečková: Mycelium VIII: Program apokalypsy (Argo), Tomáš Němec: Život válečníka (Mystery Press)

Litera za humoristickou knihu: Eva Grestenbergerová: Na divokém venkově (Argo), Martin Mach Ondřej, Lela Geislerová: Zen žen (Labyrint/Paseka), Vladimír Nezdvořák: Pozdní sběr (GLYF Media)

Někteří nominovaní, foto: Jakub Hněvkovský (Magnesia Litera)

O hlavní ceně Magnesia Litera — Kniha roku a také o nadžánrové kategorii DILIA Litera za debut roku bude tradičně rozhodovat třísetčlenný sbor hlasujících, který tvoří lidé všech profesí knižní branže. Hlasovat pro titul, který získá Kosmas Cenu čtenářů, lze letos pouze elektronicky prostřednictvím internetových stránek www.magnesia-litera.cz a www.kosmas.cz, a to až do 12. dubna. Nová čestná kategorie Cena Magnesia za přínos knižní kultuře ocení výkony a aktivity, které nejsou přímo spojeny s vydáním konkrétní knihy, ale směřují k podpoře a popularizaci literatury a kultivaci čtenářství, a o jejím držiteli rozhodnou přímo členové pořádajícího spolku Litera.

Vítězové žánrových cen budou oznámeni již v neděli 16. dubna v Knihovně Václava Havla, zatímco hlavní ceremoniál se odehraje jako obvykle na Nové scéně Národního divadla v pondělí 17. dubna od 20.15 a přímým přenosem jej odvysílá kanál ČT art. Ještě předtím budou nominovaní autoři opět číst ze svých knih v rámci čtyřdílného seriálu autorských čtení v Knihovně Václava Havla (postupně 22. a 29. března a 5. a 12. dubna).

Loňské udílení Státní ceny za literaturu vyprovokovalo sérii otázek. K čemu nám dnes takové ocenění vlastně je? Má stát vyzdvihovat především společenské zásluhy, nebo hledat estetickou kvalitu? Patří cena aktuální knize, anebo spíš autorovi za jeho celoživotní dílo? Chceme jejím prostřednictvím moderovat společenskou debatu, nebo utvářet literární kánon? Jak by měl ideálně vypadat mechanismus výběru, aby nevznikala podezření z privatizace? Nejen na tyto otázky se snažili najít odpovědi účastníci debaty, která proběhla ve středu 8. března v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a jejímž posláním nebylo jen hodnocení Státní ceny směrem do minulosti, ale také přemýšlení nad tím, jak ji případně reformovat. Diskuze moderované redaktorkou časopisu Host a dramaturgyní ČRo Vltava Klárou Fleyberkovou se zúčastnili literární historik a kritik Pavel Janáček, literární kritička a komparatistka Blanka Činátlová, publicista a redaktor časopisu Host Ondřej Nezbeda a vrchní ředitel sekce živého umění na Ministerstvu kultury ČR Milan Němeček. Záznam celé debaty je dostupný na webu ČT art.