Literaturu vydává stroj i minulost

Na světě jsou první povídkové automaty. Rozšíření čteček e-knih klesá. Objevily se nové texty anglických klasiků.

Grenoble má první automaty na povídky. Občané i návštěvníci Grenoblu si můžou třeba cestou do práce zadarmo vytisknout povídku v jednom z osmi strojů rozmístěných po městě — stačí jen zmáčknout tlačítko. Automaty provozuje nakladatelství Short Édition a dalo čtenářům k dispozici šest set povídek. Ty vybralo hlasováním skrze komunitní web přes sto tisíc uživatelů z původních šedesáti tisíc zaslaných povídek. Projekt zatím slaví úspěch: za dva týdny provozu si při počtu pouhých osmi strojů povídku vytisklo na deset tisíc lidí a nakladatelství už se ozývají zájemci z dalších měst po celém světě. Obsluha automatu je jednoduchá, uživatel si vybere, jestli chce povídku na minutu, tři nebo pět, zmáčkne příslušné tlačítko a ze stroje vyjede papír s povídkou. Čtenář nemůže ovlivnit nic dalšího, žánr, autora nebo téma. „Jen délku, v tom je ta krása,“ dodává jeden ze strůjců projektu Quentin Pleplé.

Technologická evoluce na jiných frontách zpomaluje. Data z posledního výzkumu Pew Research Center o vlastnictví elektronických zařízení (konkrétně chytrého telefonu, tabletu, mp3 přehrávače, herní konzole, počítače a čtečky e-knih) ukazují, že pomalu klesá počet uživatelů čteček. Zatímco dnes vlastní čtečku zhruba pětina dospělých Američanů (19 %), na začátku roku 2014 to byla téměř třetina (32 %). Jedním z možných a často se opakujících vysvětlení poklesu zájmu o čtečky i jejich faktického vlastnictví je popularita konkurenčních elektronických zařízení, jako jsou tablety a chytré telefony. Ty se na trhu objevily zhruba ve stejnou dobu jako čtečky a jejich rozšíření naopak stabilně roste. Čtenáři zřejmě migrují k víceúčelovým zařízením a ze čteček se po pár letech okouzlení stává přebytečný krám.

Minulý týden přinesl zajímavá odhalení i pro literární historii: objevily se neznámé texty hned dvou anglických klasiků devatenáctého století, Charlotte Brontëové a Percyho Bysshe Shelleyho. V případě Brontëové se jedná o výtisk knihy The Remains of Henry Kirke White od Roberta Southeyho, který patřil matce sester Brontëových a do nějž Charlotte vepsala básně, krátké texty a doplnila malůvky. Shelley napsal v roce 1811 báseň a esej „Poetical Essay on the Existing State of Things“ na podporu tehdy uvězněného irského novináře Petera Finnertyho. Pamflet vydal anonymně jako „Gentleman z Univerzity v Oxfordu“. Bodleyova knihovna v Oxfordu nedávno pořídila za blíže neurčenou sumu patrně poslední existující výtisk ze soukromé sbírky.