Na sever od krimi

Jestli je v Česku nějaká literatura v posledních letech nepřehlédnutelná, tak severská. Potřebují tamní autoři takovou marketingovou pomoc? Severská literatura jako celek je v současné době nepochybně fenoménem a jména jako Jo Nesbø či Stieg Larsson zná každý. Kolik dalších autorů je ale známých, zejména mimo vody severské krimi? Jedním z cílů kampaně #ReadNordic je ukázat, že severská literatura nerovná se severská krimi. Severská literatura má hodně co nabídnout, ať už se jedná o pozoruhodné dětské knihy, realistické až naturalistické historické romány, černý humor či fantastiku, která na Severu nyní zažívá neobvyklý rozmach. A hlubší povědomí v těchto oblastech tu pořád ještě chybí. Vyžaduje severská literatura v něčem specifický přístup k propagaci? Češi Sever a severskou literaturu pojímají do velké míry jako jeden celek. Slovíčko „severský“ představuje v současné době lákavou nálepku, ke které se vcelku logicky uchyluje i řada nakladatelů. Ani nám toto celkové pojetí nevadilo, protože severské státy si na spolupráci mezi sebou zakládají a i sama kampaň je společným projektem severských velvyslanectví v ČR. Přesto jsme jednotlivé měsíce kampaně více zaměřili vždy na jednu ze zemí, abychom ukázali specifika právě její literatury. Do kampaně jsme nakonec zahrnuli také islandskou literaturu, ačkoli Island u nás nemá oficiální zastoupení. Přišlo by nám hloupé Island vyloučit, když je jeho literatura kvalitní a pro české čtenáře atraktivní. Zaměřili jste se v kampani na konkrétní autory, literární směry, nebo její směr určovaly spíš literární agentury? Osou kampaně bylo osm témat, která jsme se českým čtenářům snažili přiblížit během osmi měsíců. Tato témata vznikla kompromisem. Jednotlivé země se poradily se svými literárními agenturami, na co by bylo dobré se zaměřit. K nim jsme s kolegou připojili témata, která považujeme z hlediska překladů severských knih do češtiny za zásadní, a spolu s ostatními jsme vybrali finální osmičku. Kromě knih spadajících do jednotlivých témat, která pokryla většinu současné produkce v českém překladu, jsme ale příležitostně propagovali i jiné knihy. Snažili jsme se nikomu nenadržovat, ale pokud jsme někoho upozadili, pak to byla severská krimi, protože máme pocit, že v této oblasti odvádějí velice dobrou práci nakladatelství, knihkupectví, blogeři a další. V souvislosti s veletrhem častěji upozorňujeme na díla autorů, kteří do Prahy na Svět knihy přijedou. Tyto autory vybrala a pozvala severská velvyslanectví. Kdo všechno vlastně stojí za #ReadNordic? Kampaň #ReadNordic organizují čtyři severská velvyslanectví v České republice a koordinuje ji Skandinávský dům. Konkrétně pracujeme v týmu, na jehož činnosti se podílí dva koordinátoři a po jednom či dvou zástupcích z každého velvyslanectví včetně diplomatů. Kromě našeho interního týmu má kampaň také celou řadu partnerů, jejichž pomoci si velmi vážíme, ať už se jedná o severské kulturní instituce, největšího knižního distributora u nás, mediální partnery, nakladatelství či severské firmy. S propagací mezi čtenáři po celé České republice nám také velmi pomohly knihovny.

Hostem Světa knihy bude i autor Sofiina světa Jostein Gaarder, foto: Jarle Vines

Kampaň vyvrcholí na veletrhu Svět knihy. Jací autoři přijedou? Na veletrh přijede celkem sedmnáct severských spisovatelů. K největším hvězdám patří bezesporu Finka Katja Kettu, autorka historického bestselleru Porodní bába, která přijede představit svou novinku, povídkovou sbírku Sběratel dýmek, a pokřtít audioknihu Porodní bába, a Nor Jostein Gaarder, který se románem o filozofii Sofiin svět proslavil po celém světě. Z dalších autorů bych ráda zmínila dva držitele Ceny Severské rady za literaturu — Kima Leineho, autora historického románu Proroci z fjordu Věčnosti, který popisuje grónsko-dánské vztahy v osmnáctém století, a Sjóna, patrně nejvýraznějšího současného islandského spisovatele, kterému nyní vychází v českém překladu již třetí kniha, a to Múza z lodi Argó. Co pro vás byla největší organizační výzva? Největší organizační výzvou byl a stále ještě je veletržní stánek čestného hosta, který bude mít na výstavišti v pražských Holešovicích plochu 150 m². Jelikož jsme chtěli, aby byl stánek inovativní, domluvili jsme se s ČVUT v Praze na spolupráci a návrhy stánku tak zpracovali studenti. Momentálně se realizuje vítězný návrh, který byl během tří kol vybrán z šedesátky návrhů. Studentky navrhly design, my jsme ho naplnili obsahem a na stavbě stánku pracuje profesionální veletržní firma. Sami jsme napnutí, jak se návrh zhmotní a zda vše dopadne podle našich představ. Zároveň doufáme, že návštěvníkům bude stánek připadat jedinečný a že si jich k nám najde cestu co nejvíce. Je o akce v rámci #ReadNordic zájem? Jsme s ohlasem rozhodně spokojení. Za osm měsíců trvání kampaně proběhla desítka kulturních akcí s velmi dobrou návštěvností — příjemně nás překvapila zejména účast na prosincové pátrací hře Dobrodružství v knihovně a vyprodaný sál kina Lucerna při zahájení festivalu Severská filmová zima, jehož součástí byla beseda s norským spisovatelem Erlendem Loem. Také nás velmi těší ohlasy na severskou čtenářskou výzvu. Hodně čtenářů si pochvalovalo naše pravidelně uveřejňované tipy na dobré severské knihy a sdílelo každý měsíc své čtenářské zážitky na sociálních sítích. Dlouhodobé výzvy, v níž bylo třeba přečíst osm knih podle zadaných kritérií, se zúčastnilo 144 čtenářů, což rozhodně překonalo naše původní očekávání. Co říkají severští spisovatelé na Česko? Seveřanům se v České republice, potažmo v Praze obecně velmi líbí, protože tu na rozdíl od Severu najdou místa prodchnutá dávnou historií a levné pivo. Spisovatelé obvykle rádi poznávají nové země a jejich oblíbenou kratochvílí jsou pěší procházky po centru i mimo něj. Letošní veletrh má navíc tu výhodu, že se na něm potká velké množství severských spisovatelů, což většina z nich vřele vítá, část z nich se ostatně zná již z dřívějška, a tak se těší na další setkání. Velká část Seveřanů už někdy Česko navštívila, takže většinou vědí, co čekat, a obzvlášť Praha jim připadá krásná a jezdí sem rádi.