Ostré lokty a dobrý zvuk

Rok 2018 znamenal pro český knižní trh hlavně skupování nakladatelství a slučování firem. Ve světě se zase řešily audioknihy a distribuční modely.

Pokud se dá nějak stručně shrnout rok 2018 z hlediska českých nakladatelů a knižního trhu, byl zejména o spojování: mediální skupina Albatros Media v loňském roce koupila nakladatelství Vyšehrad a Panteon, konkurenční Euromedia Group do sebe pojmula hned tři nakladatele — Listen, Laser a Bránu — a především se spojila s prodejní sítí Luxor v rámci vzniklého Knižního holdingu, patřícího společnosti Rockaway podnikatele Jakuba Havrlanta. Pozadu nezůstává ani firma Dobrovský, která kromě vlastní sítě knihkupectví provozuje i několik nakladatelských značek, z nichž nejznámější (i kvůli katastrofické úrovni překladů) je zřejmě Omega.

V Česku tak pokračuje směřování ke stavu, v němž se globální knižní byznys nachází už déle: většina knižní produkce vychází pod hlavičkou některé z nakladatelských značek vlastněných jedním nakladatelským domem z velké pětky: Hachette, HarperCollins, Simon & Schuster, Penguin Random House a Holtzbrinck Publishing Group (pod nějž spadá firma Macmillan). Čím se Česká republika zahraničnímu trendu trochu vymyká, je korporátní spojení nakladatelství s distribučními a prodejními sítěmi — kromě zmíněného Knižního holdingu a firmy Dobrovský jde především o spojení nakladatelství Argo a sítě Kosmas — což se ale dá vysvětlit velikostí trhu a také nepřítomností Amazonu (ten provozuje ve Spojených státech patnáct nakladatelských značek, které vydávají stovky titulů ročně).

Manažer Lukáš Novák přibližuje plány Knižního holdingu na rok 2019 zejména v termínech propojení a harmonizace všech akvizic z posledních let. „V dubnu příštího roku bychom chtěli spustit celý ekosystém, knižní byznys, papírenský, kavárny.“ Na upevnění pozice v maloobchodu a další rozšiřování nakladatelského portfolia se budou zaměřovat i ostatní zmíněné společnosti.

Jedním z hlavních problémů, které podle Martiny Patočkové z iDnes mediální a distribuční skupiny řeší, je nedostatek atraktivních prodejen: dobrá místa jsou obsazená, pronájmy v obchodních centrech zdražují a velké sítě se tak začínají poohlížet v menších městech. V dohledné době tak může malé knihkupce potkat stejný osud, jaký dnes provází menší nakladatele — příchod nabídky, která se neodmítá.

Jestliže český knižní trh v něčem kopíruje vývoj toho světového, má smysl se ohlédnout za rokem 2018 i v globálním měřítku. K nějakému velkému přeskupování majetkových poměrů jen tak nedojde a vedle táhlého handrkování s Amazonem tak knižní byznys nejvíce mění technologie. V případě loňska nejde ani tak o obrazovky a displeje, jako spíš o reproduktory a sluchátka: segment audioknih sice setrvale roste už několik let, ale až poslední měsíce z nich udělaly zlaté tele, jakým byly před deseti lety e-knihy a čtečky.

Důvod je nasnadě, s audioknihami mohou nakladatelé a producenti obsazovat čas, který čtenáři nemohou zasvětit čtení — jízdu autem, sportování, úklid v domácnosti a podobně. Není to však samotný formát mluveného slova — ten je z technologického hlediska starý přes sto let —, ale distribuční model, který z audioknih udělal to nejatraktivnější nakladatelské zboží. Cestičku tu vyšlapal hudební průmysl — je totiž jedno, jestli si v mobilu po cestě do práce přehrajete nový singl od Drakea nebo kapitolu z thrilleru Jamese Pattersona. A hodně posluchačů začíná dávat přednost literatuře před hudbou.

Tento trend samozřejmě začíná posouvat trh nečekaným směrem. Objevují se například spisovatelé jako bestsellerista Michael Lewis, kteří prodávají nejdříve práva na mluvené zpracování svých novinek a pak až na to klasické, psané. Důležitou roli v tomto ohledu hraje Amazon, který má na rozdíl od klasických nakladatelů finanční a hlavně produkční možnosti a snaží se agresivně skupovat práva na audioknihy.

Amazon vlastní také Audible, asi největší světovou platformu pro prodej audioknih a dalšího mluveného slova (audio verze časopisů, podcasty, rozhovory apod.), a také jeho největšího producenta: kromě audioknih a cizích podcastů produkuje také původní obsah, Audible Originals, roztříděný do různých kanálů — zaposlouchat se lze do krimi seriálů, pořadů o vědě a vesmíru, anonymních TED přednášek a podobně. Dnes už bývalý šéf obsahu Audible Originals v létě připodobnil platformu k tomu, co dělá HBO nebo Netflix. Je pravděpodobné, že podobný boj o posluchače svedou nakladatelé, mediální skupiny a produkční společnosti i v Česku. Tuzemský trh s audioknihami je ale zatím postavený hlavně na prodeji fyzických nosičů (podle údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů bylo v roce 2017 přes šedesát procent prodaných knih na fyzických nosičích) a navíc značně postižený pirátstvím.

Služba jako Netflix neinspiruje knihkupce a nakladatele jen tím, jak přicházet s novým obsahem, ale také tím, jak jej prodávat zákazníkům: čím dál častěji — viz například anketu v oborovém časopise The Bookseller — se zmiňuje předplatitelský model. To znamená, že zákazník za měsíční poplatek dostane přístup k široké databázi e-knih a mluveného slova, stejně jako ve Spotify k hudbě.

V případě audioknih se spekuluje se zapojením už zavedených platforem — nejčastěji padají právě jména jako Spotify, Audible nebo třeba Apple Music. U e-knih je to podobné — už dnes má dominantní postavení služba Amazonu Kindle Unlimited, po ní Scribd, Storytell nebo samovydavatelské platformy typu Wattpadu. Z české perspektivy je zřejmě relevantní budoucnost předplatného audioknih; e-knižní trh je prostě příliš malý, navíc množství typů čteček, formátů i systémů celý podnik ještě ztěžuje. Naopak u audioknih to bude pravděpodobně (vedle nutné podmínky dominance digitálních formátů) vstup platformy typu Audible nebo Spotify do prostoru českého mluveného slova, co bude motivovat nakladatele více se zaměřit na jejich vývoj, produkci i vlastní distribuci.

Všechny zmíněné platformy a distribuční služby jsou pro nakladatele a producenty obsahů podstatné i z dalšího hlediska: uživatelských dat. Netflix dnes točí seriály na základě algoritmicky vyhodnocených a rozsegmentovaných publik a na podobném základě vznikají i knihy. Toho se naštěstí v Česku bát nemusíme — naše data se maximálně přeprodají dál, aby sociální sítě a slevové portály věděly, co před Vánoci nabízet.