04/09/2021 | téma | Milan Valden

Pardubice literární, muzejní a kulturní

Pardubice jsou po Hradci Králové druhým největším městem východních Čech a krajským městem Pardubického kraje. Město perníku či Velké pardubické leží na důležité a vytížené železniční trati z Prahy přes Kolín směrem na Olomouc a dál na Ostravu či Brno. Jako velkoměsto a sídlo univerzity nabízí také bohatý kulturní život.

Dominantou Pardubic je Zelená brána s předbraním, jimiž se vchází na historicky cenné Pernštýnské náměstí s renesančními domy a novorenesanční radnicí. Brána byla do dnešní podoby přestavěna po požáru města roku 1538 Janem z Pernštejna. Věž, vysoká 59 metrů, je přístupná a nabízí návštěvníkům rozhled na město i do vzdáleného okolí. Na průčelí předbraní dali pardubičtí radní v roce 1903 umístit reliéf dle návrhu Mikoláše Alše, který zpodobňuje erbovní pověst pánů z Pardubic, jejichž erb užívají Pardubice jako městský znak (přední polovina bílého koně na červeném pozadí).

V blízkosti Zelené brány se nachází další významné pardubické památky, kostel sv. Bartoloměje a secesní budova divadla; na dohled pak i nejvýznamnější z nich, pardubický zámek. Naproti Zelené bráně stojí budova bývalého Grandhotelu a Okresního domu dle návrhu architekta Josefa Gočára a budova bývalého Průmyslového muzea podle návrhu architekta Karla Řepy, obě postavené ve stylu funkcionalismu v letech 1927—1931. Podle Gočárova návrhu byla v letech 1923—1924 postavena také budova bývalé Anglobanky vedle Zelené brány.

Zelená brána, dominanta Pardubic

Muzeum a galerie na zámku

Renesanční pardubický zámek s jedinečně zachovalým opevněním získal svoji podobu za pánů z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století a představuje typ sídla na pomezí hradu a zámku, jehož fortifikační systém je vrcholem pozdně gotické opevňovací techniky. Další úpravy zámku probíhaly koncem 16. století. Během 20. století zámek dlouhodobě chátral, až musel být na konci 70. let veřejnosti uzavřen. Celková rekonstrukce zámku započala roku 1994. Dnes na zámku sídlí Východočeské muzeum, které ve svých výstavních sálech nabízí různé dlouhodobé (například Pardubice — příběh města) i krátkodobé výstavy. Přístupná je rovněž zámecká kaple a věž. Projít se lze v zahradě na valech i v parku kolem zámku, který leží u soutoku Labe s Chrudimkou.

Pardubický zámek, sídlo muzea a galerie

V bývalých hospodářských budovách zámku sídlí Východočeská galerie. Ta má svůj další výstavní prostor v domě U Jonáše na Pernštýnském náměstí, který vyniká bohatou a výraznou štukovou výzdobou fasády — starozákonní téma s ústřední postavou proroka Jonáše v rozevřených čelistech velryby bývá připisováno pardubickému sochaři Jakubu Teplému (1729—1802).

Bohuslav Reynek v pardubickém kontextu

Východočeská galerie nedávno vydala publikaci Ruka v rouně. Bohuslav Reynek v pardubickém kontextu, která si zaslouží zvláštní pozornost. Je věnována básníkovi, malíři, grafikovi a překladateli z Petrkova Bohuslavu Reynkovi (1892—1971). Autorka knihy Lenka Dolanová se v textu zabývá nejprve Reynkem a jeho životem a tvorbou obecně; následně v souvislosti s knižní tvorbou píše o Reynkovi jako překladateli, nakladateli a ilustrátorovi. Další kapitola se věnuje Reynkovi grafikovi a poslední pak Reynkovu dílu ve sbírkách Východočeské galerie v Pardubicích (VČG), kde se nachází nejrozsáhlejší veřejná sbírka grafik z vrcholného období jeho tvorby. Do sbírek galerie byly Reynkovy grafické listy z období let 1948—1971 zakoupeny přímo od autora. 

Celkem 113 grafik představuje suché jehly a lepty nebo jejich kombinace, s monotypem, případně ještě kolorované, jak píše autorka. V závěru knihy najdeme soupis Reynkova díla ve sbírkách VČG. Celou knihu doprovází množství reprodukcí, fotografií a dalších ilustračních materiálů. Je to velmi povedená publikace pro všechny milovníky nejen Reynkova díla, ale i grafické tvorby.

Krajská knihovna Pardubice a Léto na Příhrádku

Malebný předzámecký prostor, tzv. Příhrádek, se dvěma zámeckými branami a kašnou, se skládá z několika samostatných budov. Sídlí zde pardubické pracoviště Národního památkového ústavu a Galerie města Pardubic GAMPA. Další tři domky byly loni po rekonstrukci předány do užívání Krajské knihovny Pardubice, která jinak sídlí ve třech propojených historických domech na Pernštýnském náměstí. Na Příhrádku knihovna zřídila Knihovní centrum U Vokolků, v němž najdeme čítárnu, výtvarný ateliér, hudební oddělení a literární muzeum. Centrum bylo pojmenováno na počest pardubického uměleckého rodu Vokolkových.

Krajská knihovna ve spolupráci s Národním památkovým ústavem pořádá Léto na Příhrádku, cyklus různých akcí, koncertů, divadelních a jiných vystoupení či workshopů, který vrcholí Jarmarkem knih. Letos se konal v pátek 27. srpna, a i přes aprílové počasí, kdy se déšť střídal se sluncem, se povedl a přilákal řadu návštěvníků včetně dětí, protože jedno divadelní vystoupení bylo určeno právě jim.

Příhrádek — Jarmark knih (27. srpna 2021)

Divadlo, hudba a literatura

Divadelní život v Pardubicích je spojen s Východočeským divadlem, které sídlí v krásné secesní budově z let 1907—1909 v centru města, na náměstí Republiky, na dohled od Zelené brány. Soubor nabízí pestrou škálu představení pro diváky všech věkových kategorií a zájmů. V nadcházející sezoně můžete vidět například Audienci u královny Petera Morgana, Krásku a zvíře Františka Hrubína, dramatizaci Goethova románu Spříznění volbouZahradní slavnost Václava Havla či Zamilovaného Shakespeara Lee Halla podle oscarového filmového scénáře Toma Stopparda a Marca Normana. Východočeské divadlo, které ročně připravuje kolem osmi premiér, hraje nejen v historické budově Městského divadla, ale také na Malé scéně ve dvoře a v letních měsících pak využívá možnosti hraní v amfiteátru na vyhlídce hradu Kunětická hora.

Východočeské divadlo Pardubice

Tento gotický hrad u Pardubic, dominanta rovinatého Polabí, je oblíbeným výletním místem s úžasnou vyhlídkou do celého kraje. V současnosti zde probíhá rekonstrukce hradního paláce, v létě ale byly po renovaci otevřeny prostory u hradní brány, které kdysi upravoval známý architekt Dušan Jurkovič.

Hrad Kunětická hora

V Pardubicích nechybí ani hudba, a to zejména díky Pardubické komorní filharmonii, což je orchestr mozartovského typu, zaměřující se především na interpretaci děl klasicismu, raného romantismu a komorně-orchestrálních skladeb 20. století. Orchestr hraje zejména v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích, v němž sídlí také Konzervatoř Pardubice.

Bývalé Winternitzovy automatické mlýny

K dalším významným stavebním památkám Pardubic patří bývalé Winternitzovy automatické mlýny architekta Josefa Gočára u soutoku Labe s Chrudimkou, které se začaly stavět roku 1909. Provoz mlýnů byl ukončen roku 2013. V současnosti zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce pro nové kulturní a vzdělávací využití mlýnů a celého areálu. Zapomenout nesmíme také na pardubické krematorium, které bylo postaveno dle plánů architekta Pavla Janáka v letech 1921—1923 na jižní straně tehdejší periferie města Pardubic ve stylu art deco a rondokubismu. V roce 1968 zde režisér Juraj Herz natáčel svůj slavný film Spalovač mrtvol podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse.

A když už jsme u literatury, na závěr připomenu, že v Pardubicích se narodili mimo jiné šlechtic, spisovatel a satirik Smil Flaška z Pardubic (1350—1403), spisovatel, diplomat a politik Jiří Gruša (1938—2011), básník Petr Kabeš (1941—2005), dramatik, herec a scenárista Emil Artur Longen (1885—1936), lingvista a spisovatel Vilém Mathesius (1882—1945), spisovatelka a politička Božena Viková-Kunětická (1862—1934) či básník, prozaik a esejista Vladimír Vokolek (1913—1988).

Autor je knihovník, publicista, recenzent, editor a spisovatel.