08/08/2020 | téma | Milan Valden

Po stopách Josefa Váchala a Ladislava Horáčka

Příjemné léto vybízí k výletům, a tak jsem se vydal do Litomyšle po stopách výtvarníka a spisovatele Josefa Váchala a nakladatele Ladislava Horáčka, do nově zrekonstruovaného Váchalova muzea v Portmoneu, které je vyzdobeno Váchalovými nástěnnými malbami. A také do knihkupectví a antikvariátu Paseka, sídlícího v domě s penzionem a restaurací vyzdobeném sgrafity podle Váchalova Krvavého románu.

Litomyšl je malebné město s deseti tisíci obyvateli v Pardubickém kraji s nádherným renesančním zámkem, který je od roku 1999 zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Zámecké fasády se štíty pokrývá sgrafitová výzdoba s psaníčky nebo figurálními motivy. V přízemí šlechtické rezidence se dochovalo unikátní klasicistní rodinné divadlo s funkční mašinerií a souborem kulis. Od roku 1949 se v zámeckém areálu pořádá hudební festival Smetanova Litomyšl na počest nejslavnějšího místního rodáka, skladatele Bedřicha Smetany, který se narodil v roce 1824 v přízemních prostorách zámeckého pivovaru naproti budově zámku. V rodném bytě je interiérová expozice, zaměřená zejména na dětství a rodinný život skladatele; je doplněna hudebními ukázkami ze Smetanova díla. U zámku leží krásně upravené klášterní zahrady s piaristickým chrámem Nalezení sv. Kříže a bývalým piaristickým gymnáziem, kde jsou dnes expozice Regionálního muzea v Litomyšli. V budově bývalé piaristické koleje sídlí Fakulta restaurování Univerzity Pardubice. A na konci klášterních zahrad se sochami Olbrama Zoubka stojí gotický kostel Povýšení sv. Kříže z druhé poloviny 14. století, později barokně upravený.

Renesanční zámek

K dalším známým rodákům z Litomyšle patří například malíř Julius Mařák, historik, muzikolog a politik Zdeněk Nejedlý, literární historik Arne Novák, tiskař a vydavatel Josef Portman, k němuž se ještě vrátím, nebo astronom a astrofyzik Zdeněk Kopal. Litomyšl ale také přitahovala řadu osobností, které zde delší či kratší dobu působily a žily nebo se městem alespoň inspirovaly. Mezi ty nejznámější patří mimo jiné architekti Giovanni Battista Alliprandi a František Maxmilián Kaňka, Magdalena Dobromila Rettigová (je zde pohřbena), Jan Evangelista Purkyně, Božena Němcová, August Sedláček, Alois Jirásek, Teréza Nováková, Zdeněk Matěj Kuděj, Jiří Šotola, Josef Váchal či nakladatel Ladislav Horáček, k nimž se také ještě vrátím; výtvarníci Václav Boštík, Stanislav Podhrázský a Olbram Zoubek restaurovali sgrafita na zámku (Zoubek městu věnoval sbírku soch). Zámkem a právě restaurováním sgrafit se inspirovala Libuše Moníková ve svém románu Fasáda. Alois Jirásek, který čtrnáct let vyučoval na zdejším gymnáziu, do Litomyšle zasadil děj své známé novely Filosofská historie z doby národního obrození. Revitalizaci zámeckého návrší navrhl přední český architekt Josef Pleskot.

Klášterní zahrady a piaristický chrám

Josef Váchal a Portmanův dům

Litomyšl je spojena také s osobností Josefa Váchala (1884—1969), malíře, grafika, ilustrátora, sochaře, řezbáře a spisovatele, jemuž je zasvěceno Museum Josefa Váchala, které sídlí v domě zvaném Portmoneum nedaleko klášterních zahrad a zámku, v ulici T. Novákové č. 75. Dům původně patřil Josefu Portmanovi (1893—1968), úředníkovi, tiskaři, vydavateli a sběrateli umění, který se s Váchalem přátelil a právě před sto lety, v roce 1920, pozval Váchala do Litomyšle, aby mu dům vyzdobil nástěnnými malbami. Váchal na malbách pracoval až do roku 1924. Ve svém Krvavém románu pak dům nazval Portmoneum a učinil jej sídlem hraběte Portmona. Výmalbu pokojů doplnil Váchal vyřezávaným a malovaným nábytkem a drobnými plastikami.

Dva Váchalem vyzdobené pokoje hýří barvami na stěnách a stropech, až přechází zrak. Výmalba je nesmírně bohatá nejen barevností, ale i svými náměty. Uvidíme zde alegorie všech čtyř živlů, tedy alegorii vzduchu, ohně, vody a země. Dále například anděla strážného ve stylu Josefa Váchala a Josefa Čapka, který je protikladem čertovi na stěně postele; ornamentální kompozici tropického pralesa; romantický sen venkovského mladíka; večer na šibeničním vrchu; Váchala jako Krysaře, jenž rozmlouvá se skřítky, strašidly a zvířaty; Adama a Evu; rej čarodějnic, skřetů a duchů; anděla posledního soudu a očistec; poslední věci člověka; les jako chrám; stigmatizaci sv. Františka; mystickou úvahu o Ukřižování; meditace o tajných společenstvech a o úctě k Panně Marii; muzicírující andílky; nebeskou idylu; abstraktní kubistickou kompozici.

Ladislav Horáček a Portmoneum

V roce 1968 Portman zemřel (o rok později zemřel i Váchal) a malby začaly chátrat. Jejich stav se ještě zhoršil po hašení požáru domu v sedmdesátých letech. Naštěstí se ale našel další velký Váchalův obdivovatel Ladislav Horáček (1947—2015), zakladatel nakladatelství Paseka, který v roce 1990 dům koupil od Národní galerie a nechal jej zrekonstruovat a především s pomocí restaurátorů zachránil Váchalovy malby. V červnu 1993 byl dům zpřístupněn veřejnosti a bylo v něm zřízeno Museum Josefa Váchala, které provozovalo nakladatelství Paseka. Portmoneum je chráněno jako nemovitá kulturní památka. V roce 2016, po smrti Ladislava Horáčka, prodali dědicové památku Pardubickému kraji. Portmoneum je ve správě Regionálního muzea v Litomyšli. V roce 2017 byla představena nová expozice. V letošním roce prošel dům novou rekonstrukcí a bylo zpřístupněno i podkroví.

Stálá expozice je věnována Josefu Váchalovi, Josefu Portmanovi a Ladislavu Horáčkovi, vrcholem prohlídky jsou dva pokoje vymalované Váchalovým osobitým stylem. Přístupná je také malá zahrada. A v muzeu je nyní i stálá výstava o Krvavém románu, který Váchal sepsal a vytiskl v roce 1924 v počtu 17 číslovaných výtisků; jeden z nich je v Portmoneu vystaven. Připomenu ještě, že Krvavý román znovu vyšel v roce 1990 právě v Pasece a v roce 1993 byl zfilmován Jaroslavem Brabcem.

Ulice Josefa Váchala a Paseka

Krvavým románem souvisí také dům na Smetanově náměstí a ve Váchalově ulici, v němž sídlí knihkupectví a antikvariát Paseka a kde je také penzion a restaurace. Na fasádě tohoto domu totiž najdeme dřevoryty a citáty z Krvavého románu, které sem v roce 1998 přenesli na popud Ladislava Horáčka absolventi Vyšší odborné školy restaurování a konzervačních technik v Litomyšli pod vedením Davida Zemana. Je to tak trochu i váchalovská mystifikace, neboť mnozí turisté právě zde díky tomu hledají Váchalovo muzeum a domnívají se, že sgrafita provedl sám Váchal.

Knihkupectví a antikvariát dnes už nespadají přímo pod stejnojmenné nakladatelství, ale dál nesou tento název. Provozují jej manželé Hana a Lubomír Švehelkovi. Vstupní a vedlejší místnost je knihkupectví, v zadní části je antikvariát. Je to velmi pěkný a příjemný prostor s bohatou a kvalitní nabídkou nových i antikvárních knih. Hned je znát, že jej vedou lidé, kteří knihy nejen milují, ale také mají dobrý vkus a přehled.

Vedle vchodu do knihkupectví se pak nachází jedna unikátní a ojedinělá a vtipná pamětní deska věnovaná světoznámé české operní pěvkyni Dagmar Peckové. Těžko byste asi jinde našli pamětní desku o tom, jak operní diva kojila syna v knihkupectví (stalo se to v době, kdy Pecková koncertovala na festivalu Smetanova Litomyšl v létě 1997). Nevystihuje taková originální deska tak trochu i ducha města samotného, pohodu, kterou tady zažijete a samozřejmě smysl pro humor? A že takových podobných a jiných historek se tady mohlo odehrát mnoho, ať už je zažili četní obrozenci, studenti, turisté, výtvarníci restaurující zámecká sgrafita, spisovatelé, umělci vystupující na Smetanově Litomyšli a její návštěvníci či samotný Josef Váchal nebo Ladislav Horáček, kteří v Litomyšli zanechali tak viditelné a krásné stopy? Navštivte Litomyšl a přesvědčte se sami.


Autor je publicista, recenzent, editor a spisovatel.