Existují tři oblasti, které bychom měli mít v oboru didaktiky literatury na zřeteli: četba, tvorba a nauka. Kniha Didaktika literatury: výzvy oboru ukazuje, že je třeba rozvíjet všechny významné oblasti literárního vzdělávání, a to především z toho důvodu, že žáci mají rozumět literatuře tak, jak převládá v reálném životě, ve čtenářství, v kultuře. Rozhovor s autorem knihy Ondřejem Hníkem.
Čtyřiadvacátého září 1717 se nad Albionem zešeřilo. Narodil se hrabě z Orfordu, plodný pisatel dopisů a především první představitel a zakladatel gotického románu. Vypravme se za dědečkem hororu.
Dnes si připomínáme 120 let od narození Jaroslava Seiferta. Svědka téměř celého jednoho století československé poezie, inspirátora, hybatele a čelného představitele všech jeho klíčových období. Seifert však žil i pro jiné osudy, než byl československý.
Finský spisovatel Mikko-Pekka Heikkinen, který rád píše o finském Laponsku, bude tento týden hostem veletrhu Svět knihy a vystoupí také v Brně na besedě konané v rámci festivalu Týdny finské literatury.
V půlce srpna proběhl ve východočeské Budislavi druhý ročník tuzemské letní školy lužické srbštiny. Při této příležitosti vznikl rozhovor s Lukášem Novosadem, sorabistou, bohemistou a předsedou Společnosti přátel Lužice. Co může dát Čechům lužickosrbská kultura, proč jsou v lužickosrbské literatuře výrazně přítomná ekologická témata a jak navázat s tímto malým slovanským národem spojení?
Českou obrozeneckou literaturu zná kvůli podobě tuzemských školních osnov snad každý. Nebyli to však jen spisovatelé, kdo formoval zdejší podobu a charakter literatury, ale také média a v nich literární kritika. Zatímco o autorech a jejich dílech si toho lze přečíst celé knihovny, dobová kritika zůstává pro historiky a badatele stále výzvou, zvláště pokud je řeč o té předjungmannovské. Mnohé z těchto výzev bere za své nedávno vydaná, objemná monografie Počátky literární kritiky v českých zemích (1770—1805). Jedním z jejích editorů byl literární historik Dalibor Dobiáš.
