Malíř a grafik František Kobliha byl za svou práci uznáván ještě za svého života v minulém století, přesto odborná obec nevěnovala jeho dílu takovou pozornost, jakou by zasluhovalo. Pomyslnou mezeru nedávno vyplnila obsáhlá monografie s prostým názvem — František Kobliha.
Příští rok to bude padesát let, co se Vít Richter stal zaměstnancem největší knihovny České republiky. Je tedy právem považován za knihovnického odborníka. Od letošního července, kdy byl ministrem kultury pověřen vedením Národní knihovny, se snaží dohnat promarněnou snahu svých předchůdců o její modernizaci.
Tento týden oznámilo studio Warner Bros. odsunutí premiéry nové filmové adaptace kultovní sci-fi Duna od Denise Villeneuva na příští podzim. Mrzí to jak filmové fanoušky, tak i čtenáře. Duna patří mezi zásadní díla dvacátého století a svou povahou se vzpírá adaptacím: s ní se do fantastiky dostávají environmentální témata, psychoanalýza, nezápadní religiozita i komplexní, nejednoznačné světy. Autor Duny, Frank Herbert, se narodil před sto lety.
Uplynulo dvacet pět let, nyní plyne rok dvacátý šestý mého nakladatelského života. Knihy mám stále rád a stále je vydávám. Za ta léta jsem poskytl nesčíslně rozhovorů, kde jsem vysvětloval osvíceným kulturním redaktorům klausovské éry, že skutečně nevím, jaký mám zisk, a že zisk a byznys je to poslední, co mne zajímá.
Novelu Tapetář, za kterou získala v roce 2019 Literární cenu Knižního klubu, začala Ema Labudová (nar. 1999) psát v patnácti letech během studia na gymnáziu a dokončila ji o tři roky později. Letos jí zdařilá prvotina vynesla nominaci na cenu Magnesia Litera v kategorii DILIA Litera za debut roku.
Asi těžko se najde člověk, který se zajímá o levicové myšlení, feminismus či kritickou teorii a nečetl alespoň pár knih z nakladatelství Verso. Byť v anglickojazyčném světě nejsou nakladatelství s jasným politickým profilem, která přitom neprodukují hloupou a nudnou propagandu, nijak výjimečná, žádné se Versu nemůže rovnat. Britské nakladatelství letos slaví půl století od svého vzniku.