11/06/2020 | komentář | Anna Maślanka, Łukasz Grzesiczak

Přežijí v Polsku malá knihkupectví?

Iniciativa Książki kupuję kameralnie (Knihy kupuji v malých knihkupectvích) je možná poslední naděje na záchranu malých knihkupectví v Polsku. V zemi, kde přes šedesát procent lidí nepřečte ani jednu knihu za rok a jejímuž trhu dominují velké řetězce a internetová knihkupectví.

„Provozovat knihkupectví je těžký byznys. Nejtěžší je konkurence velkých knižních řetězců a on-line knihkupectví, se kterými nemůžeme soutěžit v cenách. Náš úspěch závisí na lokalitě, schopnosti udržovat vztah se zákazníky a kulturní nabídce,“ říká Paulina Bandura z knihkupectví Księgarnia pod Globusem v Krakově. A vysvětluje, že hlavní problém polských knihkupců spočívá v tom, že Poláci neradi čtou a zároveň neplatí pevná cena knihy. Její zavedení přitom před několika lety navrhovali někteří představitelé knižního průmyslu.

Dnes tak může kdokoliv prodávat knihy za sníženou cenu. A největší hráči na trhu zneužívají své postavení a vymáhají od nakladatelů obrovské slevy. Kromě toho jsou v případě internetových knihkupectví provozní náklady mnohem menší než u kamenných prodejen. Kvůli tomu můžou velké řetězce a on-line knihkupectví nabídnout knihy za podstatně nižší ceny. „My, kteří objednáváme jen několik kusů nebo maximálně několik desítek výtisků, nemáme prostor k vyjednávání,“ komentuje Bandura.

Księgarnia pod Globusem v Krakově, foto:
Rezerwaty książek

Nejnovější výzkum Polské národní knihovny ukazuje, že 61 % Poláků v roce 2019 nepřečetlo žádnou knihu. Tento špatný stav čtenářství trvá už mnoho let. Poláci sice nečtou, knihy ale kupují. Zpráva Picodi z roku 2019 říká, že v minulém roce 63 % žen a 52 % mužů v Polsku koupilo alespoň jednu knihu. Poláci však stále více nakupují na internetu.

Jak vyplývá ze zpráv zveřejněných na stránkách Polské báze knihkupectví, mezi kamennými obchody dominují velké řetězce. Každé páté knihkupectví v Polsku spadá pod jeden ze dvou největších knižních řetězců — Empik a Świat Książki. Každý z nich má přes 100 obchodů v celé zemi. Jejich prodejny se nejčastěji nacházejí v nákupních centrech, která Poláci rádi navštěvují. Tyto velké řetězce přispívají k likvidaci nezávislých knihkupectví. Jen v období od ledna 2017 do srpna 2018 bylo v Polsku zavřeno skoro 150 knihkupectví. Experti se shodují, že nejčastějšími důvody jsou relativně nízká úroveň čtenářství v Polsku, přechod zákazníků k nakupování on-line a ničivá cenová konkurence.

Tento problém není nový. Před osmi lety se hodně psalo o iniciativě Nie karm książkowego potwora (Nekrm knižní příšery), která vyzývala k bojkotu knižního řetězce Empik. Kontroverzní byly podmínky propagace knih v obchodech této sítě a skutečnost, že nakladatelé byli nuceni poskytovat řetězci velké slevy. Ti anonymně tvrdí, že se dodnes mnoho nezměnilo, ale je těžké si představit, že by se mohla nějaká kniha, která není v Empiku, stát v Polsku bestsellerem.

Proto, aby malá knihkupectví nezmizela úplně, vznikla v roce 2012 akce Książki kupuję kameralnie. U zrodu této iniciativy stála aktivistka a kulturní propagátorka Anna Karczewska. Název akce se těžce překládá do češtiny, protože „kameralny“ znamená v polštině „útulný“ a toto slovo se dříve ve spojitosti s knihkupectvím běžně nepoužívalo. V posledních letech se však označení „kameralna księgarnia“ prostě stalo synonymem malého knihkupectví.

Anna Karczewska, foto:
Rezerwaty książek

V rámci akce vznikla mimo jiné mapa malých knihkupectví v celém Polsku a také blog Rezerwaty książek (Rezervace knih), kde se jednotlivé obchody představují. Kromě toho se každoročně v dubnu koná Weekend Księgarń Kameralnych (Víkend malých knihkupectví), kdy se v knihkupectvích odehrávají kulturní akce, diskuse a autorská čtení, často za účasti známých spisovatelů. V předchozích letech se akce zúčastnila mimo jiné nositelka Nobelovy ceny Olga Tokarczuková.

V minulém roce se také poprvé konala Noc knihkupectví (podobná muzejním nocím). Zúčastnilo se jí přes sto knihkupectví v celé zemi. Kromě autorských čtení organizátoři uspořádali básnické silent disco nebo také 24hodinové společné čtení Proustova Hledání ztraceného času.

Tvůrkyně iniciativy Książki kupuję kameralnie zdůrazňuje, že malá knihkupectví nejen prodávají knihy, ale také objevují pro čtenáře ambiciózní, kvalitní literaturu. „Začala jsem propagovat malá knihkupectví, protože si myslím, že jsou pro čtenáře a čtenářky důležitá. Knižní trh v Polsku ničí slevové války a úpadek médií. Vzhledem k tomu, že se v Polsku vydává sedmdesát nových knih denně, tak lidé prostě nevědí, co kupovat. Kupují to, co vidí v žebříčku bestsellerů, a chtějí to koupit co nejlevněji. Zbytek knih, často mnohem kvalitnějších, je ztracený v kupě. Tehdy vstupuje na scénu knihkupec, který ztracené knihy nachází, vybírá a vystavuje na policích svého knihkupectví,“ říká Anna Karczewska. Vlastníci a zaměstnanci malých knihkupectví jsou do knih zapálení, svou nabídku perfektně znají a jsou vždycky schopní klientovi něco doporučit.

Z Víkendu malých knihkupectví, foto: Rezerwaty książek

Kromě toho, jak zmiňuje Karczewska, malá knihkupectví působí také jako malá kulturní centra. Zejména v menších městech. Organizují autorská čtení, diskuse a workshopy pro děti. „Knihkupectví jsou kulturní instituce. Ne obchody, ne sklady knih. Jsou to místa setkání, inspirace a rozhovorů. Často jsou také prvními místy, kde se setkáváme s literaturou. A konečně — jsou jedněmi z mála prostorů, kde je kniha naprosto nejdůležitější. Opravdová knihkupectví jsou rezervace knih,“ čteme na zmíněném blogu Rezerwaty książek.

Pokud se nic nebude dělat, taková místa zaniknou. Jako každý ohrožený druh vyžadují ochranu, ale k tomu je také potřebná změna mentality. Anna Karczewska to komentuje slovy: „V Polsku se malá knihkupectví neoceňují, nepodporují a přehlíží. Jediné město, které se o svá knihkupectví stará, je Krakov. Ve Varšavě neexistuje žádná politika podpory knihkupectví, stejně jako v jiných městech. A když lidé, kteří řídí město, čtvrť nebo obec, nečtou, tak nebudou podporovat knihkupce. Proč taky?“