Příběh (ne)obyčejného hrdinství

Vydání nejnovější knihy Petra Síse Nicky & Věra nebylo načasováno náhodně. Zatímco anglický originál vyšel v New Yorku v předvečer Mezinárodního dne památky obětí holocaustu, autorův překlad do češtiny uvedlo nakladatelství Labyrint počátkem listopadu, kdy si připomínáme smutná výročí křišťálové noci a pokračujících deportací židovských obyvatel do koncentračních táborů.

Petr Sís, autor s mezinárodním renomé, které potvrdilo udělení Ceny Hanse Christiana Andersena roku 2012 za jeho celoživotní tvorbu pro děti a mládež, se touto publikací přimyká k biografické linii svých obrazových knih. Protagonisty tohoto příběhu, zasazeného do období druhé světové války, však nejsou dobrodruzi, snílkové, vizionáři a vědci toužící změnit svět, ale obyčejný britský bankovní úředník Nicky a desetiletá Věra poklidně žijící v Čelákovicích kousek za Prahou. Zatímco dětský čtenář ještě netuší, jak se osudově propojily jejich životní dráhy, dospělý bude s neokázalým hrdinstvím Nicholase Wintona a jím zachráněných „Wintonových dětí“ již pravděpodobně obeznámen a možná bude znát i vzpomínkovou knihu Perličky dětství Věry Diamantové, provdané Gissingové.

Předsádky v zažloutlé barvě se strojopisy seznamů ohrožených českých dětí, kterým Nicholas Winton pomohl najít nový domov v Anglii, jsou nenápadným prologem. Ručně připisované korekce adres a škrty svědčí o mravenčí práci a energickém osobním nasazení člověka, který namísto plánovaného lyžařského výletu do hor zamířil do Prahy, aby z hotelového pokoje začal organizovat výjezdy vlaků, jimiž zachránil život téměř sedmi stovkám židovských dětí.

Ukázka z knihy <em>Nicky & Věra</em>, foto: nakladatelství Labyrint

Ukázka z knihy Nicky & Věra, foto: nakladatelství Labyrint

Právě onen kontrast mezi bezradně vyhlížejícím obrýleným mužem, který má nyní nepotřebnou lyžařskou výbavu odloženou v koutě improvizované kanceláře, odkud neúnavně svádí boj s byrokracií, a nezměrným dopadem jeho riskantního a obětavého činu působí edukačně. „Nejsem žádný hrdina,“ namítá skromně Nicholas Winton v závěru knihy s odvoláním na skutečnost, že pouze dělal to, co bylo zapotřebí. Strom s korunou rozkošatělou do tvaru srdce, jež ukrývá bezpočet dalších srdcí ve větvích, a idylická krajina na poslední dvoustraně, odkud z druhého břehu mávají děti jako symbol naděje, lásky a životní kontinuity, však názorně ukazují, jaký dopad Wintonova nezištná angažovanost měla.

Věřina osobní historie rozvíjená v ilustracích s podstatně živější barevností zpočátku nenasvědčuje vyostřujícímu se dramatu. Nad Evropou se sice již stahují nacistická mračna, Věrka však prožívá šťastné dětství obklopená milující rodinou, kamarády a toulavými kočkami, které láskyplně opatruje. Ani ve chvíli, kdy sama spontánně pomáhá nové spolužačce, jež přichází na podzim roku 1938 s vlnou uprchlíků z československého pohraničí, netuší, jakému nebezpečí bude zakrátko celá její rodina čelit. Motiv kufříku a dlouhá cesta vlakem do nového domova v neznámé zemi, během níž si smutné a vyděšené děti vyprávějí pro rozveselení, na co si doma hrávaly, je paralelou k jiným vlakovým transportům, na jejichž konečné stanici však děti nečekala šance na lepší život.

Sís z knižního příběhu vypustil postavu Věřiny starší sestry Evy a Wintonovu záchrannou misi tak přiblížil objektivní perspektivou vševědoucího vypravěče a naivním pohledem malého děvčátka. To sice bolestně prožívá oddělení od rodičů, ale postupně se sžívá s novým prostředím, které se nakonec po válce, v níž ztratí oba rodiče, stane jejím trvalým zázemím. Vypravěčský dvojhlas se prolne v emotivní scéně zachycující setkání Nickyho a Věry v televizním pořadu BBC, jehož obecenstvo ve studiu sestává z někdejších „Wintonových dětí“, které mu přišly osobně vzdát hold.

Stejně jako kniha Zeď (2007), líčící dějiny Československa od roku 1948 do roku 1989, vznikl titul Nicky & Věra z rodičovské potřeby přiblížit dětem minulost. V Sísově výtvarném podání se cesty hrdinů klikatí a překrývají v zákrutech četných labyrintů, ale ústí do jasného etického poselství. Inspirativnost tohoto vzkazu je nadčasová, v době současné světové migrační krize však obzvlášť nabývá na aktuálnosti.

Autorka se věnuje české a světové literatuře pro děti a mládež.