05/10/2015 | zprávy |

Psát, tisknout a chránit

Spisovatelé věnují své výdělky syrským uprchlíkům. Čtenáři se vracejí k papírovým knihám. Pořadatelé literárních cen hledají sponzory. Zemřela literární agentka Latinské Ameriky.

Přední britští spisovatelé se rozhodli pomoct syrským uprchlíkům — svými knihami. V kooperaci s knihkupeckým řetězcem Waterstones, nakladatelstvími a distributory dávají Hilary Mantelová, David Nicholls nebo Salman Rushdie sto procent z tržní ceny vlastních knih mezinárodní humanitární organizaci Oxfam, která pomáhá válečným utečencům v uprchlických táborech v Jordánsku, Libanonu a Sýrii. Dalšími autory, kteří se do akce zapojili a jejichž knížky na sobě mají nálepku „Buy Books for Syria“ (Kupuj knížky pro Sýrii), jsou například Caitlin Moranová, Neil Gaiman, Philip Pullman, Khaled Hosseini a další. Autoři podle zástupců Waterstones na návrh účastnit se akce odpovídali kladně prakticky v řádu minut. Spisovatelé tak mimo jiné reagují na neschopnost národních vlád i mezinárodních organizací okamžitě a systematicky reagovat na migrační krizi. Akce Waterstones není první charitativní akcí pro syrské uprchlíky pořádanou literáty. Na začátku září začal vybírat veřejně peníze americký spisovatel Patrick Ness. Zatím stihl shromáždit přes šest set tisíc liber (zhruba dvaadvacet milionů korun).

Pozornost čtenářů se k tištěným knihám vrací i bez charitativních nálepek. Podle deníku New York Times se pomalu obrací trend v oblasti čtecích zařízení. Po strmém nárůstu prodeje e-knih a obliby jejich čteček po roce 2008, kdy Amazon uvedl na trh Kindle, a jejich nedávném ustálení se teď čtenáři vrací od elektronického čtení ke klasickému papíru, popřípadě oba způsoby konzumace literatury kombinují. Prodeje e-knih v prvních pěti měsících roku ve Spojených státech klesly o deset procent oproti dřívějšku. Stejně tak klesají prodeje čteček, to ale může způsobovat i možnost číst knihy elektronicky na chytrých telefonech nebo tabletech. Naopak roste počet kamenných knihkupectví. Velká nakladatelství jako Hachette, Simon & Schuster nebo Penguin Random Press už stačila zareagovat a ve velkém rozšiřují své sklady papírových knih o tisíce metrů čtverečních a snaží se zefektivnit jejich distribuci. Jedním z možných důvodů rostoucí obliby papírových knih je často stejná nebo dokonce nižší cena než u jejich elektronických podob. Podle New York Times se do statistik promítá i skutečnost, že se počítají pouze data od nakladatelských domů a nebere se v potaz popularita levných knih od samovydavatelů.

Budoucnost řeší i mnohé literární ceny. Například cena Folio, založená v roce 2011 „natruc“ Man Bookerově ceně, se příští rok nebude udělovat: nemá totiž peníze a shání sponzora. Cenu Folio může získat jakýkoli anglicky píšící autor, nejen obyvatel zemí Commonwealthu, jak to donedávna platilo pro Man Bookerovu cenu. Její pořadatelé ovšem zareagovali a v roce 2014 rozšířili záběr ceny na všechny anglicky mluvící země a umenšili tak smysluplnost ocenění Folio i jeho zajímavost pro sponzory. Ve finančních potížích je například i mezinárodní a jedna z nejštědřejších cen, IMPAC, kterou donedávna sponzorovalo pořadatelské město Dublin.

Minulý měsíc zemřela španělská literární agentka Carmen Balcells, která pro světové čtenáře objevila takové autory jako Gabriel García Márquez, Mario Vargas Llosa nebo Julio Cortázar. Časopis New Yorker nabízí její portrét.