Psát, vydělávat, neplatit

Česko už zná své Nejkrásnější knihy za rok 2014. Tedy jen v některých kategoriích, protože porota soutěže, pořádané Památníkem národního písemnictví, nebyla schopná v kategorii krásná literatura ocenit žádnou z nominovaných knih a učebnice se na stupínek vítězů dostala jen jedna. V oblasti odborné literatury, dětských knih, katalogů nebo bibliofilií byly ceny uděleny kompletně. Rozhodnutí neocenit nikoho v kategorii krásné literatury vysvětlila porota absencí „dostatečně výrazných a výjimečných knih, aby mohla komise s čistým svědomím udělit první tři místa“. S vyhlášením výsledků Nejkrásnějších českých knih roku začala na pražském letohrádku Hvězda i konceptuální výstava Zpráva o knize, která představuje dějiny soutěže, letošní vítěze a především sleduje osudy knihy v současném světě. Po skončení výstavy ve Hvězdě bude pokračovat Zpráva o knize jako internetový projekt na www.bookreport.cz.

Vítěze — tentokrát ve všech kategoriích — má americká Pulitzerova cena. Tu beletristickou společně s odměnou ve výši deseti tisíc dolarů si odnesl Anthony Doerr za román odehrávající se za druhé světové války All the Light We Cannot See o slepé francouzské dívce, která na útěku s rodiči potkává nadaného německého sirotka z protinacistického odboje. Doerr už v roce 2007 obdržel ocenění Granta pro nejnadanější mladé americké spisovatele. Pulitzerovu cenu za literaturu faktu dostala Elizabeth Kolbertová za knihu The Sixth Extinction o environmentálních hrozbách. Cena za biografii zamířila za Davidem Kertzerem, který v knize The Pope and Mussolini vypráví současně životopisy papeže Pia XI. a Benita Mussoliniho.

Literární ceny jsou přitom často jediné hmotné uznání literárního talentu a úsilí. Nedávná studie z University of London ukazuje, že jen jeden s deseti spisovatelů se uživí psaním. Průměrný spisovatel si ve Velké Británii přijde na méně, než je tamní minimální mzda. Průměrné zisky autorů za posledních deset klesly o osm procent, výrazněji se zmenšil i počet soběstačných spisovatelů, a to dokonce o čtyřicet procent. Sedmnáct procent autorů v roce 2013 nedostalo za svá díla žádné peníze. Spisovatelky vydělávají osmdesát procent toho, co spisovatelé. Povolání spisovatele přitom zůstává velmi atraktivní. Celou zprávu lze najít zde.

V tomto kontextu způsobil kontroverzi legislativní návrh britských Zelených. Green Party navrhuje snížit dobu účinnosti autorských práv z nynějších sedmdesáti na čtrnáct let. To by znamenalo, že umělec by čtrnáct let po publikování svého díla ztratil nárok na finanční odměny spojené s prodejem jeho kopií nebo užíváním. Okamžitě po zveřejnění návrhu v předvolebním programu se zvedla vlna nevole. Protestovali jak jednotlivci, tak organizace, jako například literární Society of Authors. Pikantní na celé záležitosti je, že voliči Zelených se tradičně verbují mezi lidmi kultuře, umění a literatuře blízkými, Green Party veřejně podporuje řada spisovatelů.

Existují také iniciativy za to, aby se za knihy neplatilo vůbec. Jedna taková vznikla v roce 2011 v Barceloně jako reakce na postupující monetizaci kultury, konkrétně Mezinárodního dne knihy, z něhož se většinou stal „den kupování knih“. Jak napovídá název iniciativy, 1010 způsobů jak nakupovat bez peněz, její program je postaven na hledání alternativ k peněžní směně. Na specializovaných knižních trzích, které se v součinnosti s barcelonskou centrálou pořádají po celém světě, nabízejí dárci, nakladatelé nebo knihkupci knihy za vlastní karikaturu, uspořádání pikniku pro sousedy nebo pozvání dědečka do kina.

Drobný tip: Americká Library of Congress digitalizovala svůj obsáhlý archiv audio nahrávek a zpřístupnila je online. Takže pokud si chcete poslechnout autorská čtení, přednášky nebo debaty Kurta Vonneguta, Raye Bradburyho nebo Czesława Miłosze, klikněte sem. Archiv sahá do roku 1943 a obsahuje zhruba dva tisíce nahrávek.