Reinerova volba: Férovka, nebo podpásovka?
Za jedné tropické letní noci mi telefonoval kamarád a s disforií (jaké zvláštní slovo!) v hlase mi líčil, jak v jedné ze svých managerských euforií naplánoval vystavit svůj projekt na tzv. crowdfundingovém (jaké ošklivé slovo!) webu HitHit a požádal Lukáše Pavláska, aby mu jej – nepochybně húmorně – pomohl v krátkém shotu přiblížit zájemcům. Pavlásek mu za několik dní řekl, že by rád, ale že na tomtéž webu dělá stejnou službu pro Martina Reinera.
Inu, to se rozumí samou sebou, že by to vypadalo poněkud „lichtenštejnsky“ (nebo sanmarinsky), kdyby Pavlásek propagoval několik autorů najednou. Ale co je překvapivé, je to, že Martin Reiner – autor finančně zajištěný (nejen v porovnání s ostatními autory, ale i s kdejakým holohnátem, jenž nikdy nepsal nic než reporty), nadto muž, který vlastní skvělé a fungující nakladatelství – vybírá od lidí peníze, aby si vydal vlastní sbírku.
Dozvědět se o tom prostý český človín, který v lokále nejde daleko pro ránu, češtinu ovládá s bravurou vietnamského stánkaře při celní kontrole a na diskusních fórech řádí jako tajfun, přinejmenším Reinerovi vynadá do – řekněme – hnusných mamonářů a hrabivých židozednářů, který okrádaj českej národ. Je tedy ten Martin Reiner odvážný člověk, když takovou insinuaci rizikuje. Nic však není tak černoblbé. Přiznávám, i mě samotného napadlo, že svým projektem „tahá“ prašule z lidí, kteří by jinak možná investovali do jiného autora, jenž by si takovou knížku mohl pořídit ze svého leda v případě, že by osm měsíců buď nejedl, nebo neplatil nájem. Neboť Reiner je osobnost známá, i díky literárním oceněním, daleko přesahující skrovné české literární nebe (či peklo – podle toho, jak to který soudruh bere). Z vlastní zkušenosti vím, že ti, kteří nehledí na nějakou tu korunu, mívají občas záchvaty ego-solidarity (vydělávám mega, ale nic za mnou není, tak dám peníze na charitu, koupím nemocnici, podpořím orla v zoo, stanu se mecenášem). A nikdo nehodí mince dvakrát do stejné řeky, v tomto případě řeky zvané HitHit.
Jsou to jistě jen spekulace, ale prosím, Michal Viewegh, o čemž se může každý eventuelní investor přesvědčit, upsal 5 tisíc ká. Není to jen kamarádské gesto (mohl mu je klíďo píďo dát pod stolem v nějaké vinárně), ale výtečný marketingový tah: populární autor, respektive názorový vůdce, namaloval šipku: Přátelé, tudy cesta vede. A prásk, hledající mecenáš už nemusí hledat, ví.
Na věc se však také můžeme podívat z perspektivy samotného autora. Na děčínském Zarafestu, který se odehrál poslední srpnový víkend a kde byl Martin Reiner jedním z účinkujících, prohlásil (nepamatuji si to doslova, ale zhruba takový byl smysl): Původně jsem nechtěl získat peníze přes HitHit, ale přátelé mě přemluvili, abych do toho šel. Možná přátelé vědí něco víc, ale mně to zní jako alibismus. Ostatně, kdo z nás podobnou floskuli kdy neužil, aby si zachoval čest, morální integritu, případně nemusel klečet na hrachu. V rozhovoru na iDnes prohlásil: „Chci zkusit touto formou nabídnout lidem, které mám rád, něco víc, než je možné při běžném vydání básnické sbírky. (…) Vybrané peníze napomohou mimo jiné i tomu, že místo usilovného pátrání po knihkupectvích – bohužel zdaleka ne všichni knihkupci jsou ochotni prodávat poezii – dostanete mou novou sbírku i s podpisem a věnováním přímo do schránky.“
Zvláštní je, že na začátku mluví o lidech (people), „které má rád“, a ve finále se obrací k davu (crowd). Což je taková koperníkovská taškařice: lidem, které mám rád, bych přece mohl nabídnout něco víc i zadarmo. Zvláště pak děvčatům. A naopak, mručný, šílený a temný dav si koupí kdejakou knihu a je mu úplně fuk, jestli jej autor má rád. Zvláště pak dav kritiků.
Jelikož se považuji za muže citu (man of feeling) musím zmínit i možnost, že pokud Martin Reiner požadovaný obnos získá a knihu vydá, pak – kapku pateticky řečeno – vzplane láskou k lidstvu (alespoň k jeho kulturymilovnému segmentu) a opět rozjede nějaký šikulantní podnik, jako byly svého času magická bítovská setkání básníků nebo olomoucké literární festivaly. Nehledě k tomu, že tato sbírka má vyjít u Torstu – a v případě sukcesu bude mít Viktor Stoilov možná stranou peníz, který by jinak vrazil do Reinerových Nových decim a za který vydá autora, jemuž by na HitHitu nikdo nevěnoval pozornost. Beztak mi celý ten crowdfunding přijde indignující ve srovnání se zdvořilou žádostí o peníze podpořenou nespolehlivou bambitkou a spolehlivou šavlí…
A jako takový krysí ocásek na závěr si dovolím malou poťouchlost: Martin Reiner na HitHitu píše: „Kolegové z HitHitu tvrdí, že motivační video vydá za tisíc slov,“ – nuže, není pak ještě lepší natočit čtení z Nových decim sakumprásk jako motivační video?!